Neobyčejná šlápota: část 2.

Oko za oko

Neobyčejná šlápota: Část 1.

Nejsi lopata a já nejsem tvý bahno.

- Marilyn Manson, Overneath The Path Of Misery, 2012

Část 1.

Lovu zdar!

Neobyčejná šlápota: úvod

Obsah povídky:

Jaký vedl Kazan život, ještě než poznal Charlese? Možná si myslíte, že to víte. Že ho znáte. Ale on toho na sebe zatím moc prozradit nemohl. Nechtěl přijít o přítele. Vy byste se přece před milovanou osobou také nešířili o své temné minulosti příliš detailně.  

Tato povídka zachycuje období, v němž Kazan poznal svého posledního patrona, tj. únor toho roku, v němž později potkal i Charlese.

Poznámka ke jménům: Jak si možná vzpomínáte, pro Kazana je charakteristické střídání jmen, pod kterými vystupuje. V době, v níž se tato povídka odehrává, si ale "Kazan" ještě neříkal, a proto jsem se rozhodl použít jeho nejčastější přezdívku, kterou ho oslovují přátele, totiž Berry.

Nedoporučuju číst bez předchozího seznámení se Vzteklou mrchou, jinak plno informací dostatečně nedoceníte.

 

Kazanův comeback?

Jelikož jsem si před pár dny na FB stýskal, jak mi chybí psaní (a v neposlední řadě i čtení - vašich komentářů :-), rozhodl jsem se začít uveřejňovat svojí povídku o Kazanovi, tedy postavě ze Vzteklé mrchy, kdyby někdo zapomněl. Není dopsaná a ani nevím, kdy bude dopsaná, ale čert to vem. Prostě to sem fláknu s varováním, že konce se dočkáte možná až za rok. :-) Myslím, že to až tak nevadí, protože tahle povídka není žádná kriminálka, u níž by odsouvání pokračování (a rozuzlení) deptalo čtenáře. Takže tak.

Nad čím slintá zdejší psisko

Haf haf, opět vás zdravím! Dnes se s vámi podělím o svůj nejnovější objev, kterým jsou skvostné hadérky z bezvadného obchodu na ebay. Jak jsem na ně vlastně narazil. Tak, bylo to jako vždy díky tomu, že jsem hledal konkrétní věc. Tentokrát harémové kalhoty. Napadlo mě totiž, že tenhle střih by mohl vyřešit můj (a nejspíš opravdu jen můj) problém se širšími stehny, než bych pro sebe chtěl. Totiž, asi to není taková tragédie, jak se mi občas zdá, jenže já jsem posedlý hubeností. Každopádně právě si tu drobím do klávesnice třenou bábovku, čili do anorektika mám opravdu daleko. Na to, abych se jím stal, mám až moc rád jídlo (resp. sladkosti, ty jediné žeru poněkud víc, než bych měl :-D). A taky nerad zvracím, takže ani bulimie nepřipadá v úvahu. A do třetice nerad cvičím (jediný sport, který provozuji, je "párový aerobik s Darrenem :P), tudíž jediná možnost, jak se udržovat hubeným, je v práci při pochůzce.

No, a protože nedělám žádné prostocviky na zpevnění svalů (navíc kupříkladu na pažích ani není co zpevnit, neb se na těch mých jaksi žádné svaly nenachází :-D) a večer žeru jak německej zájezd, nelíbí se mi moje stehna a moje boky a... a je to nejspíš jen v mojí makovici, ano, já vím, Darry, ale co už se mnou naděláš. Ale vraťme se k meritu věci neboli jádru pudla. Domnívám se, že harémové kalhoty jsou ideální (a rychlé) řešení pro všechny, kdož nejsou spokojeni s výše zmíněnými částmi těla, jelikož je v podstatě skrývají v záhybech látky (pokud je ovšem naopak ještě nezdůrazňují, o tom se zatím vedou spory - v mojí hlavě). Nevím, kde takové gatě sehnat v českých obchodech, takže jsem zamířil rovnou na ebay. Mám z podobného obchodu sako a fakt mi pasuje, takže už se nákupu oblečení přes net tolik nebojím. Ebay opět nezklamal a krom jiných shopů mi našel garcons.comme.la.mode. Což se nemělo stát, nebo aspoň ne dva týdny před braním. Málem mi vypadly voči z důlků. Má potřeba oděvů s nápadem byla okamžitě uspokojena (což se nedá říci o potřebě šetřit na Flaviho kamaráda).

A nyní vám představuji svůj favorizovaný model, na který pravděpodobně praskne mé "kapesné" na příští měsíc. Tradá!

Celé je to tak uchvancancující. Z tý tak-trochu-bdsm-vesty jdu do vejvrtky. Už aby bylo svatýho Berouse! No, a teď si jdu dát k večeři opečenou klobásu. :-D Ať žije vychrtlost! Paže tuž, vlasti služ!