Uff!

Jsem totálně vyřízenej. Chodit po angíně každej den patnáct kiláků s těžkým báglem vážně není to pravý vořechový. Po nemoci se nemá sportovat. Jo, tak to vykládejte na poště. A dneska nám nacpali ještě i Naši Prahu 9, která je "těžká jak stará svině" (slova mojí kolegyně). Ale! Hlavní je, že mám za sebou první hodinu švédštiny. Hrozně mi chybí psaní (od pondělka jsem na povídku zase ani nesáhl, nebylo kdy - domů se chodím jen vyspat), takže ta včerejší švédština byla takový jediný světýlko ve tmě. :-) Jo, a byl jsem docela v šoku - naše lektorka vypadá ÚPLNĚ jako Frida! Takhle jsem si ji představoval. Mě fakt vomejou. :D Krom toho jsem tam potkal spoustu interesantních mládenců. Ano, mládenců, čili nic pro mě. :-D Já pod třicet nejdu.
Btw: Zatím nejšílenější švédské slovo, jaké jsem kdy slyšel, je sjuksköterska - zdravotní sestra. Ani nechtějte vědět, jak se to vyslovuje. Tak to je asi vše. Hej då!

Pan Vincent Buckminster aneb Flaviho cosplay

Jo, doháním resty, protože zítra je pondělí a já se budu muset navrátit do práce. Pamatujete si tu někdo ještě na Flaviho, mého resinového bratříčka neboli mou BJD (ball jointed doll)? Myslel jsem, že ho dám k adopci, ale nakonec z toho sešlo. Tak je stále se mnou, i když většinou trochu osamělý, chudák.
Za chvíli to budou tři roky, co jsem si ho pořídil, a za tu dobu vystřídal několik podob díky různým parukám, očím i face-upům. Ne všechny jsou tu zaznamenané, třeba jeho přechodné období s krátkými světle hnědými vlasy. Teď je "na Vincenta", nebo spíš "na Vincenta, jak by mohl vypadat, kdyby zase trochu změnil účes a vyndal si piercingy". Protože i když na něj dost kašlu, pořád je mým fanouškem. :-)

Nedělní chvilka poezie aneb Vzteklá mrcha ve verších

Tak jsem si zas po dlouhý době vzal do ruky svůj deník, do kterýho píšu tak jednou dvakrát za čtvrt roku, abych zaznamenal důležitý mezníky v mým životě. Je to zajímavější než celá timeline na facebooku. A někde na pátý stránce zmíněnýho deníku jsem objevil "báseň". Není u ní datum, ale jsem si jistej, že vznikla někdy v červnu 2013. To bylo dost zlomový období a hodně jsem o sobě tehdy přemýšlel (no, to jsem vlastně dělal vždycky). Docela mě překvapilo, jak na mě ta básnička pořád sedí. Vlastně... teď na mě sedí možná víc než před tím rokem a půl.

Tak se o ni s váma podělím:

Nehlaďte mě, nekrmte,

a už vůbec z ruky,

do krve vás pokoušu,

hlavně pěkný kluky.

Nemám špatnou výchovu,

nejsem vzteklá mrcha,

jsem jen plachý psisko,

co před lidma prchá.

Taky už jste slyšeli o toulavejch nebo týranejch psech, co ze strachu pokousali někoho, kdo je přišel zachránit? Většina z nich minimálně uteče. A já to dělám taky, je to silnější než já. Přehnanej pud sebezáchovy, co mě ničí.  

Co bůh spojil... (část 4.)

Keep madness and carry on!

Číst kapitolu

Tohle sice není ve Stockholmu, nýbrž v Malmö, ale hrozně se mi to líbilo

Co bůh spojil... (část 3.)

Love na první pohled

Číst kapitolu

Překlad: LÁSKA (ber si dle potřeby)

Jippi!

Musím se pochlubit i zde, protože mám tak strašlivou radost! Přestože už jsem v to nedoufal a přihlášku posílal dva dny po uzávěrce, zbylo na mě jedno místo na kurzech švédštiny ve Scandinavian Language School. 15 týdnů, 15 lekcí, začátek 9. února. Stockholm is calling!

Co bůh spojil... (část 2.)

Viking a kudlanka

Číst kapitolu

Stockholm, prosinec, 10:41 dopoledne