Dnes vám přinášíme návod, jak se stát jedním ze stále se rozrůstající skupiny fotografů s mobilem. A jak jsme slíbili hned v názvu článku, půjde vám to s ním opravdu snadno a rychle. Takže:
1) V den akce, na kterou se chystáte jít fotografovat (v našem případě to byl jarní BJD sraz), si vzpomeňte, že byste mohli zformátovat paměťovou kartu.
2) Pět minut či ještě lépe tři minuty před odjezdem na nádraží, kde hodláte vyzvednout některé účastníky akce (v našem případě to byla maminka), dejte fotoaparát s téměř vybitou baterií na nabíječku.
3) Přivezte účastníky akce domů a během pěti minut připravte další účastníky na odchod (v našem případě to byl Flavi). Přitom diskutejte o utržených knoflících a hledejte ztracenou jízdenku za 120 korun.
4) Téměř na místě srazu (v našem případě to byl vestibul stanice Muzeum) si uvědomte, že jste fotoaparát nechali doma.
5) Požádejte někoho, kdo vlastní fotoaparát s mobilem (neb vy přece takovou pitomost nepotřebujete, když máte kvalitní fotografický aparát s čočkou značky Carl Zeiss), aby vám ho zapůjčil a zvěčněte akci takto (můžete to prokládat slovy jako: "Doma mám polozrcadlovku a fotím tady mobilem, já jsem takovej kretén!").
6) Vraťte se domů a pozdravte svůj fotoaparát, který se zatím - alespoň dle vašeho názoru - pěkně nabil, abyste ho mohli vzít druhý den ven a vyfotili aspoň nějakou náhradu.
7) Druhý den ráno, opět nejlépe tři minuty před odchodem na focení, zjistěte, že váš fotoaparát se podle všeho rozbil, neb nejde zapnout.
8) Zkontrolujte, zda nabíječka byla skutečně v zásuvce.
9) Zanadávejte si, jaký jste idiot, když jste dali foťák na nabíječku, ale nestrčili ji do zásuvky.
10) Opět poproste o mobilní telefon s fotoaparátem.
Jak vidíte, stačí jen 10 jednoduchých kroků, abyste z kompaktu vyšší třídy s kvalitní optikou přešli na několik let starý mobil s plastovou čočkou a 2 Mpix.
Na závěr vám ukážeme výsledek vašeho/našeho snažení.
Den 1., jarní BJD sraz:
Den 2., Klamovka:
 |
| Flavi ve svém přirozeném prostředí: v parku uprostřed velkoměsta |
 |
| Vanyel a Mael (patřící k Isaace) |
 |
| Klub přátel mohérových paruk :-), zleva doprava: Frankie a Ren (patřící ke Kitsune Miyabi), Aiame (patřící k Lady Erin), Alenka (patřící k Erizu). Flaviho snad netřeba představovat. :-) Kdo mezi děvčaty ve spodní řadě najde dalšího chlapce, získává bod. :-D |
 |
| Tak jak? Vlítnem na to? (Ani tentokrát si Flavi neodpustil své vyzývavé pózy) |
 |
| Moje osobně nejoblíbenější fotka |
 |
| Pokud by se vám zdálo, že tu Flavi vypadá poněkud křečovitě, pak to není jen váš dojem. Flavi se při pořizování této fotografie skutečně necítil právě dobře, neboť se po něm chtělo, aby pózoval ve shnilém, vykotlaném stromu plném všemožného fujtajblu. :-D (Tato fotka se nakonec stejně nepovedla) |
pageysflower: "Mobilovým fotografem snadno a rychle" - tak tahle příručka na našem knižním trhu dosud chybí a myslím, že jsi dostal čestný úkol takovou napsat. Anebo možná to stačí jen jako tento manuál v několika bodech :)
OdpovědětVymazatAle náhodou na to, že můj mobil nepatří zrovna mezi nejmodernější výstřelky techniky- naopak, lidi, co jsou "trendy" by řekli, ať už to vyhodím, páč jsem úplně out- tak na to mě ty fotky velmi mile překvapily. Ta z Klamovky na schodech je asi vážně nejhezčí. Takže trendy-netrendy, starý dobrý obstarožní mobil nakonec ještě byl vzat na milost :)
Ale na tenhle manuál musí navazovat ještě "Počítačovým grafikem snadno a rychle". :-D
Vymazatpageysflower: A oba díly pak vyjdou ve slavnostní limited edition s názvem : " Užitečné rady všeho druhu pro fotografy, co jim už hrabe z práce a zapomínají úplně na všecko" :D :D :D
VymazatTahle limited edition by teda měla mít "jen" takových 100 000 výtisků, jinak se o ní lidi poperou. :-D
VymazatHezky jsem se pobavila,připomělo mi to mé zalévání kytek v matčině bytě.Odjela si hezky do pryč k moři .Sice je to z jiného soudku ale jde o tu lidskou blbost :D Jela jsem k ní splnit povinost.Podotýkám,že byla neděle - děsný intervaly,zima ,sníh a já jela z Vinohrad na Barandov.Dojela jsem na místo a zjistila,že nemám klíče .Musela jsem si pro ně hezky šupajdit tou príma dopravou v tom príma hnusným počasí domů a zas zpět.Na Barandově jsem zalila a šup pryč,jak já byla blažená a strašně se těšila do vany zmrzlá na morek,no tůdle.Pár metrů od domova jsem začala mít fakt hnusný tušení,že jsem své klíče z nějakého idiotského důvodu vyndané z kabelky ,nechala v matčině kuchyni.Jojo,cestovala jsem si zase na Barandov .Bože jak já se nesnášela,facku bych si dala.Jinak tvé fotky jsou i tak pěkné ale co obdivuji nejvíc tvoji schopnost to tak krásně popsat ,prostě usměvné.
OdpovědětVymazatDěkujeme, že jsi se s námi podělila o tuhle historku. :-) A taky díky za tu pochvalku na konci, snad nás můj psací talent neopustil úplně a navždy (i když se mi posledních pár měsíců naopak zdá, že je to jedna z věcí, kterou jsem si zapomněl přestěhovat do Prahy).
Vymazat