neděle 27. dubna 2014

Jarní úklid (část 2.)

Druhá "půlka" povídky. Max se konečně chopí příležitosti a koštěte, aby nežil doslova a do písmene v bordelu.

čtvrtek 24. dubna 2014

Jarní úklid (část 1.)

Když se narodí nový dům, potřebuje veškerou péči svých obyvatel, aby získal duši a vzpomínky. Když se narodí lidská bytost, potřebuje od svého okolí to samé. S přibývajícími léty začíná povrch chátrat a dům i člověk vrůstá do příběhu, stává se jeho neodmyslitelnou, byť často jen okrajovou dějovou linií. Některé změny přichází rychleji než jiné. Snažíme se udržet fasádu v nejlepším stavu, lákáme na ni kupce, zatímco uvnitř máme zatuchlou kobku, která může poskytnout domov leda tak pavoukům a chmurám. Přitom stačí jen správný impuls od někoho zvenčí. Stačí jen potkat někoho, kdo otevře okna dokořán a pomůže nám pustit se do jarního úklidu.

Jarní úklid - pár slov k povídce

Vypravěčem této povídky je poněkud škarohlídský, cynický Max, student vysoké školy, u kterého se "architekt dopustil několika zásadních chyb v propočtech", kvůli nimž od narození žije v těle opačného pohlaví. Přestože se nikdy nesmířil s ženskou úlohou ve společnosti, velmi dobře si uvědomuje, co všechno lze díky ní získat. Naučil se své tělo používat jako prostředek k dosažení vlastních cílů, což z něj postupně udělalo zdánlivě bezcitného tvora, který k sobě nemá ani trochu úcty. Nevidí jiné východisko, nevěří, že by dokázal kvůli své příslovečné zbabělosti a zejména kvůli tomu, jak se zdráhá doopravdy žít, podstoupit přeměnu pohlaví, a tak čím dál víc upadá do svého duševního marasmu. Prodává se, aby mohl dostudovat a pak se sebou "začít něco dělat", ale spíš jen takhle obhajuje své chování, které pomalu přestává vnímat jako ponížení a stává se mu zvykem. Nejspíš jen z pohodlnosti si nepřipouští, že existují i jiné možnosti, jak se coby student uživit bez stipendia a pomoci rodiny. Jeho pohled se ale změní, když se jednoho dne spolu se svou kamarádkou přesune ze studovny k ní domů a potká jejího nevlastního otce. Rozpustit "teplej kus ledu", jak se Max sám častuje, bude sice chvíli trvat a výsledek nebude jistý, ale i tak tohle setkání uvede do pohybu jeho strnulý, prázdný "život".
Pozn. autora: Uvažoval jsem o tom, že přiložím nějaký článek o transsexualitě typu female-to-male (laicky řečeno muž v těle ženy) nebo aspoň odkaz na něj, ale nakonec jsem usoudil, že mí čtenáři pochází z řad inteligentních lidí (proto je jich tak málo :-D), a budou-li nějaké informace chtít, najdou si je sami. Závěrem si vás ještě dovolím upozornit, že stejně jako ostatní moje povídky, ani tahle nesleduje životní osudy "běžných lidí", dokonce ani "běžných translidí". Snad už jste si zvykli na mou až obsesivní potřebu ukazovat světu pomocí své tvorby, že nic není, jak to vypadá, a nic není černobílé. :-) Věřím, že se nebudete nijak zvlášť pozastavovat nad ničím, co se dočtete, protože přece dobře víte, že když se od sebe můžou výrazně lišit cisrodoví, tedy biologičtí muži, mohou se od sebe lišit i muži, kteří mají nebo měli v rodném listu napsáno "žena". Nicméně, uznávám, že kluků jako je Max bude opravdu jen hrstka. Vlastně, osobně znám jen jednoho takového. :-)