Bdsm přestává být v poslední době tabu a "objevují" ho i vanilky (označení pro osoby, které ve vztahu a/nebo při sexu nevyhledávají jakékoli projevy dominance/submise a/nebo sadismu/masochismu). Bohužel, děje se tak díky komerčnímu úspěchu knihy, která byla pouhým fanfiction na Twilight, a převážná část bdsm komunity jí více či méně otevřeně pohrdá coby zcela nereálnou slátaninou. Ve snaze o objektivní pohled jsem ji před čtrnácti dny také přečetl (resp. snažil se o to, ale musel jsem hodně přeskakovat). Zhlédl jsem i film. U něj měl alespoň nerušila mizivá (resp. žádná) literární kvalita.
Na internetu lze narazit na spoustu (převážně anglických) článků psaných bdsm pozitivními lidmi, které mají sloužit jako varování a odrazovat od toho, aby si někdo z 50 odstínů šedi nedejbože bral příklad. Christian Grey NENÍ dobrý dominant, protože dobrý dominant nevyvíjí na svojí subinku psychický nátlak, nestalkuje ji, neponižuje ji před rodinou a nedovolí, aby se psychicky zhroutila. Pokud už se tak stane, tedy pokud propadne depresi, zoufalství, beznaději, nemělo by to být jeho vinou a v každém případě se ji snaží utěšit všemi možnými prostředky. Pokud chce romantiku, udělá to pro ni. Protože mu na ní záleží víc než na sobě. Což samozřejmě platí i pro Pány/Paní, kteří mají subíka.
Jak se říká, na každý hrnec se najde poklička, tudíž i Christian by určitě našel kompatibilní partnerku, ačkoli dle mého názoru žena, která touží po stalkerovi a emocionálně nevyvinutém partnerovi, by měla vyhledat psychologa a ne si zahrávat s bdsm. Velice snadno se totiž může stát obětí domácího násilí. (Pro muže to platí jakbysmet.) V žádném vztahu (a už vůbec ne ve vztahu, jehož součástí je bdsm) by neměl být žádný z partnerů tlačen do něčeho, co je mu proti srsti. Je sice hezké, že Christan uzavřel s Anastazií smlouvu, v níž bylo jasně definováno, co lze a co nelze, dávám mu dokonce malé, bezvýznamné plus za to, že kvůli ní vyškrtl ze seznamu praktik ty, se kterými nesouhlasila, ale na výsledku to nic nemění, protože Anastazii neudělal šťastnou a nezískal její důvěru. Ačkoli se to vanilkové veřejnosti může zdát absurdní, subinka nebo subík jsou ve fungujícím, konsensuálním D/s vztahu šťastní jako blecha.
 |
| Coby tvůj majitel mám povinnost chránit tě, dát ti jistotu, respektovat tvé hranice, respektovat tebe, vědět, kdy na tebe tlačit (slovně), vynadat ti, když je potřeba, opatrovat tě jako sub, poskytnout ti aftercare (tj. péči po "výcviku", jejíž součástí je zejména mazlení a utěšování, pak také dobré jídlo, koupel, film... cokoli dělané společně, co má sub rád(a) a při čem se cítí dobře) |
 |
Coby tvoje zvířátko/mazlíček mám povinnost chránit tě, žádat tě o drbání na bříšku, okouzlovat tě, spát vedle tebe, prosit tě a poslouchat, poslouchat jako hodná holka/hodný kluk
|
Jak vidíte, "zvířátko" nemá příliš povinností. :-) Já často říkám, že po zvířátku by se nemělo chtít víc, než aby bylo roztomilé/krásné/pohledné/esteticky příjemné a dělalo pánovi radost. Ostatně z těchto dvou důvodů si lidé pořizují i skutečné, čtyřnohé (nebo dvounohé - v případě ptactva) mazlíčky. Protože se jim líbí a protože se chtějí těšit z přítomnosti oddaného, přítulného tvora.
Film som videla a bola to lacná zlátanina. Stiahla som si knihu lebo je vraj lepšia ale nechce sa mi ju čítať, lebo film mi vzal chuť. Medzi tými dvomi to podľa mňa vôbec ale absolútne vôbec neiskrilo. A tiež si myslím, že ona, ho mala alebo odmietnuť alebo si to užívať. Nesadli si. A ani nie som zvedavá na pokračovanie.
OdpovědětVymazatJá myslím, že bys takovéhle svoje články měl šířit dál. Vlastně jsem ani nečetla žádný podobně rozumný názor i s osvětlením proč.
OdpovědětVymazat(Četla jsem kus první knihy, ale to se vážně nedá...)