neděle 6. července 2014

Jak jsem "vyrostl" a přestal si hrát s panenkami

Nečekal bych, že k tomu dojde, ale asi už jsem "velký". Zvláštní pocit. Ale jen Peter Pan zůstane navždy malým chlapcem. Já zůstanu navždy psem.


No, už jsem se naučil nedělat unáhlený rozhodnutí a definitivní závěry, takže neodmítám ani tezi, že se ze mě za deset let stane třeba poník. Za dvacet let ze mě bude dinosaur, to je víc než pravděpodobný, ale jinak si netroufám říct, kam se bude ubírat moje budoucnost. Pokud je něco jistý, tak to, že v životě nemáte žádnou jistotu kromě smrti, ale to není žádná novinka, takže se omlouvám za tuto plytkou větu. :-) Fascinujou mě lidi, co si dělají plány na dalších několik let, a pokud se těch plánů dokážou držet, tak je i obdivuju. Možná je to důvod k zamyšlení, možná je na čase udělat něco se svým životem, ale já momentálně nevím ani to, kde budu za půl roku. Míval jsem cíl, ale někde jsem špatně zabočil. Nebo prostě jen zabočil, nedá se říct, že špatně, protože bych si nedovolil remcat. Žiju v Praze, můžu si dovolit vlastní podnájem, celý 1+1 pro sebe, mám stálej flek, kocoura, morčata, pěkný hadříky, ve kterých se můžu producírovat po nábřeží... a mám taky B. alias Darrena S. Když si uvědomím, z jakýho materiálu jsem vlastně dělanej, tak si musím chtě nechtě přiznat, že jsem překonal svoje očekávání - nestal se ze mě ztroskotanec, kterej žebrá na sociálce, zatímco doma se mu hromaděj jeho nevydaný knihy. Některý věci už nedoženu, to je jasný. Třeba školu. Často si říkám, že kdybych měl možnost studovat teď, přistupoval bych k tomu zodpovědněji. Ale kdoví, třeba bych to zase začal flákat. To už se nedozvíme.
Takže mi nezbývá, než poslouchat v práci narážky na moje vzdělání a takový ten všeobecný přehled, kterému já říkám zájem o svět. Copak náš Jiřík! Ten ví všechno! A když něco neví, tak si to vymyslí! Poslyš, Jiříku, ty jsi teď nějakej chytrej, co sis uvědomil, že máš to dokončený střední vzdělání. A tohle, milé děti, se stane, když se vyserete na vejšku jen pár dní před odevzdáním bakalářské práce. Takže to nedělejte. A pokud už to uděláte, držte se rady známého českého sexuologa - zatloukat, zatloukat, zatloukat! :-)
No co, Jiří Karásek ze Lvovic taky pracoval na poště, a kam to dotáhnul! Já se tahám pořád, s balíkama zbytečnejch módních katalogů, který nikdo nechce a druhej den je najdu v krabici na tříděnej odpad, s pytlema plnýma balíčků z ebay... se svýma bývalýma... A nějak nemám pocit, že bych si tím zajišťoval heslo ve slovníku českých spisovatelů. Ale každej nemůže bejt slavnej a bohatej. Nebo aspoň uznávanej po svý smrti.
Máte mnohem větší šanci bejt šťastnej než světoznámej. Pokud si to umíte zařídit. Nevím, jestli je to zrovna můj případ, protože já měl asi spíš kliku. Typický nedělňátko, řekl bych. 
Jsem kozoroh a o těch se říká, že si zakládají na pracovním úspěchu. Zaměstnání je pro ně vším, jsou v něm precizní a svědomití. To je nejspíš pravda (pokud si najdou místo, kde jsou na preciznost a svědomitost čas a podmínky), ale mně na kariéře nikdy nějak nesešlo. Asi proto, že jsem nikdy nedělal nic, v čem bych chtěl vynikat. Vážně se netoužím stát vedoucím pošty nebo depa a poslouchat stížnosti lidí, že jim nepřišel jejich balíček z Aukra. To pro mě není dostatečně naplňující a intelektuálně stimulující. Před kolegy ani muk! :-)
Práce je zkrátka nutná, vlastně peníze jsou nutný, ale většinou vám je zadarmo nikdo nedá, protože by to jaksi popíralo smysl jejich existence. Mně bohatě postačí, když mě moje zaměstnání nepřivede do cvokárny a když mě bude vcelku bavit. To pošta víceméně splňuje.
A dokonce i takový podivný tvor jako já dovede ocenit stálý job s pravidelným příjmem. Z pravidelného příjmu totiž plyne pravidelné potěšení. Peníze nejsou důležitý - ale náramně uklidňujou. To říkával můj prastrejda. Moudrý to člověk.
Když jsem konečně začal zase vydělávat, měl jsem ideu, že velkou část peněz, co mi zbudou na rozhazování, nacpu do svého nejdražšího hobby, totiž BJD panenek. Hned po druhý vejplatě dostal Flavi nějaký nový oblečky z Dollmore, leč nebylo tolik času na jejich převlíkání a focení. Kde bych ten čas taky vzal, když pro mě byla celá pošta španělská vesnice a já tam trávil až dvanáct hodin denně místo osmi?
Můj šatník taky potřeboval obnovit, takže jsem se Flavimu omluvil a pořídil si něco na sebe pro sebe. Zjistil jsem, že v Praze se dá sehnat plno oblečení, který se mi vždycky líbilo, ale v Děčíně jsem k němu neměl odvahu. Je strašný, jak nás malý města svazujou a lámou nám křídla. Dneska chodím v děrovaných černých skinny kalhotách i do práce a nepřijde mi, že bych byl nějak odvážnej. Jen na pochůzku se převlíkám do stejnokroje, aby babičky nedostaly infarkt z tak sexy pošťáka. :-D A nebudu si přece jen tak ošoupávat gatě za patnáct set, to dá rozum!   
Najednou jsem začal zjišťovat, že i já můžu vypadat dobře. Že nemusím bejt šedá myš, co jenom sní o tom, že jednou bude stejně okouzlující a neodolatelná jako její povídkový postavy - nebo jako její panenka. Chtěl jsem víc žít svůj život a neschovávat se pořád za Flaviho. Sice nejsem tak krásnej jako on, ale aspoň se mi neulomí prst, když spadnu. 
A pak jsem potkal člověka, kterej pustil Psisko z kotce. Opravdovýho člověka. Nemusel jsem si ho vymyslet. Samozřejmě měl taky plno chyb, to už tak lidi z hmotnýho světa mívaj. Akorát některý jich maj víc nebo maj takový, co prostě nedokážu akceptovat, i když se snažím. Milý D, bylo mi potěšením být tvoje "víla". Škoda že už nevěříš na pohádky. :-(
Přemýšlím, co dál. Pokoušel jsem se svůj zájem o Flaviho oživit tím, že jsem mu v únoru pořídil nové oblečení, paruku i face-up, v podstatě jsem z něj udělal úplně jinou panenku, víc jak tisícovka v tahu, ale zabralo to jen na nějakých čtrnáct dní. Poslední čtyři měsíce zase jen sedí ve vitríně a já se na něj skoro nepodívám. Říkám si, jestli by mu nebylo líp u někoho jinýho. 
Nevím, možná že jednou, až objevím svýho Cyrila a budu něčí opečovávaná panenka, se k BJD vrátím. Zase budu mít svýho malýho brášku a budeme chodit na srazy. Ale momentálně mě to mnohem víc táhne do Ateliéru a do obchodů. 


6 komentářů:

  1. Jsou různá období a různá období :-D Třeba se ti BJDářství vrátí... ale čas tak strávený byl hezký, ne? Jelikož můj přístup byl tak nějak jiný, těžko říct... ale vždycky mi přišlo, že jsi tím víc "žil" než já - no a já skončil tak, že je mám doma 3 (+ Kagome) :-D ... ale je fakt, že znám taky období většího zájmu a menšího zájmu...
    Jak kdysi řekla jedna přemoudrá královna: "Počkáme a uvidíme" :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "Počkáme a uvidíme" si říkám už si rok. :-D

      Vymazat
  2. Hm... a my sa dočkáme: Neobyčejná šlápota. 3 a ďašie a ďalšie... prosím??
    Či Psisko už úplne zanevrel na Psiska?? :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V žádném případě nezanevřel, ba právě naopak! Jen prostě... Psisko teď (některé) svoje příběhy žije, místo toho, aby o nich psalo. A taky mám mnohem míň času než dřív, třeba tenhle týden jsem strávil prakticky celý v práci, bylo to strašně vyčerpávající, vůbec jsem se nezastavil, o nějaké půlhodině na oběd jsem si mohl nechat jen zdát... Ale za další týden mám dovolenou, tak snad už bude na psaní zase prostor. Zkusím se na něco kouknout, když má čtenář zájem, :-)

      Vymazat
  3. Čitateľ záujem rozhodne má a veľký! Je potešený vetou Psiska: V žádném případě nezanevřel, ba právě naopak!
    Čitateľovi sa dostáva nádeje a on ju má rád! No ešte radšej si číta poviedky písané labou Psiska. Labou čo asi dokáže hladiť i udrieť, tak ako niektoré myšlienky z poviedok. :-)
    Hm, ďalšia veta: Psisko teď (některé) svoje příběhy žije, místo toho, aby o nich psalo.
    Výborne! Možno sa raz Čitateľ dočká týchto príbehov, lebo Psisko žije len plnohodnotné príbehy, určite by si nepustilo do kožucha niečo povrchné!

    Čitateľ má záverom prosbu. Už si prečítal tvoju staršiu tvorbu na ODG, niečo v archíve... btw, všetko povznášajúce veci, aj keď ho občas zrazili nosom k zemi a zaskočil "nehepáč", aj tak sa vrhal po ďalšej tvorbe. A samotná prosba? Psisko, prosím, daj vedieť kde Čitateľ nájde ďalšie tvoje výtvory písané labou, či už staršou, alebo mladšou.
    Čitateľ rád mlsá a Psiskove pamlsky schované medzi písmenká poviedok sú prudko návykové! I ty jeden! Som na tebe závislý! Čo s tým spravíme, Psisko? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už jsou to zase tři měsíce. Ale něco jsem napsal! :-)
      Jinak, bohužel, mimo ODG a archiv Trocha nostalgie toho ode mě moc k přečtení není. Vzpomněl jsem si jen na jeden článek, co jsem publikoval na bdsmwebu: http://www.bdsmweb.cz/index.php?option=com_k2&view=item&id=87:ja-pes-aneb-o-psisku-bez-ocasku&Itemid=236
      Tak... snad se už brzy zase "potkáme" u kapitol mé nové povídky. :-) Haf haf!

      Vymazat