Odříznuté místo na mapě, kde nežijí lvi, jen jeden pes s velice bujnou fantazií a duchovním průvodcem po boku (jelení design se váže k poslední povídce, nebojte, nezbláznil jsem se)
Mám problém. S každou kapitolou chci tak nějak přirozeně víc tu další. Tedy myslím ještě víc... Zkrátka se moje touha po pokračování neustále zvyšuje. To není žert, já tu trpím! Je mi úzko z toho, co chudák Punťa se svým otcem prožil, zadupaný talent je tím nejhorším zločinem. Sama jsem na tancování naprosto nemožná (o mé kariéře v kroji do dvanácti a unešenosti všech ze mě se nesmí hovořit, to neexistuje), ale s hochy bych si snad i skočila :-D Děkuji, velectěné Psisko
To já děkuji. :-) Za důkaz o tom, že mé shluky slov někdo čte. Taky netancuju. Už. Dřív jsem se natřásal dost. Právě že na těláku. Ale já byl spíš jen průměrný a přestalo mě to bavit. No a jak roky běžely, vsugeroval jsem si, že to vlastně neumím, takže už jsem dobrých deset let netancoval. :-)
Jsem ráda, že jsi to nevzdal a můza a radost ze psaní je zpět. Měla jsem pocit, že definitivně končíš. Proto jsem si dala na čas, než jsem začala číst, mám rozečteno pár příběhů u kterých se konce asi nedočkám a nechtěla jsem si přidat další do sbírky. Příběh je jako vždy, úžasně čtiví a Renar svojí osobností je nesmírný sympaťák . Štěněte mi je líto, takové bezcitné,opuštěné dětství ale doufám, že teď našel někoho pro koho je důležitý a bude náležitě opečováván :) Poslední kapitolu jsem četla dvakrát, nejdřív mi nepřišla nijak jiná ale neustále jsem na ní myslela. Tam je totiž tolik pohody , radosti a konečně odvázanosti ,oproštění od výchovy přízemním a necitelným člověkem. Jsem závislá na tvých písmenkách :) a nesmírně se těším na cokoliv od tebe. Líbí se mi tvé předělané stránky.Díky tvá velká fanynka :)
Chápu, sám mám spoustu rozepsaných povídek a nerad publikuju něco, co není hotové. Ale u "Jelena" se bát nemusíš, ten už je v podstatě komplet, zbývá doplnit jen pár odstavců a propojit text, co už mám. Původně jsem toho chtěl napsat daleko víc, ale vzhledem k mým časovým možnostem jsem se rozhodl ukončit to po 11. kapitole, protože tam by to končit klidně mohlo, a pak dle nálady a času přidávat jakési "bonusy" v podobě epizod. P.S.: Nevím, jak ostatní, ale mě dost motivují ke psaní i pozitivní ohlasy čtenářů. :-) Ale Múza je k tomu samozřejmě taky potřeba. Takže jsem vděčný, když se dostaví obojí - pochvala i inspirace. :-)
Mám problém. S každou kapitolou chci tak nějak přirozeně víc tu další. Tedy myslím ještě víc... Zkrátka se moje touha po pokračování neustále zvyšuje. To není žert, já tu trpím!
OdpovědětVymazatJe mi úzko z toho, co chudák Punťa se svým otcem prožil, zadupaný talent je tím nejhorším zločinem. Sama jsem na tancování naprosto nemožná (o mé kariéře v kroji do dvanácti a unešenosti všech ze mě se nesmí hovořit, to neexistuje), ale s hochy bych si snad i skočila :-D
Děkuji, velectěné Psisko
To já děkuji. :-) Za důkaz o tom, že mé shluky slov někdo čte.
VymazatTaky netancuju. Už. Dřív jsem se natřásal dost. Právě že na těláku. Ale já byl spíš jen průměrný a přestalo mě to bavit. No a jak roky běžely, vsugeroval jsem si, že to vlastně neumím, takže už jsem dobrých deset let netancoval. :-)
Jsem ráda, že jsi to nevzdal a můza a radost ze psaní je zpět. Měla jsem pocit, že definitivně končíš. Proto jsem si dala na čas, než jsem začala číst, mám rozečteno pár příběhů u kterých se konce asi nedočkám a nechtěla jsem si přidat další do sbírky. Příběh je jako vždy, úžasně čtiví a Renar svojí osobností je nesmírný sympaťák . Štěněte mi je líto, takové bezcitné,opuštěné dětství ale doufám, že teď našel někoho pro koho je důležitý a bude náležitě opečováván :) Poslední kapitolu jsem četla dvakrát, nejdřív mi nepřišla nijak jiná ale neustále jsem na ní myslela. Tam je totiž tolik pohody , radosti a konečně odvázanosti ,oproštění od výchovy přízemním a necitelným člověkem. Jsem závislá na tvých písmenkách :) a nesmírně se těším na cokoliv od tebe. Líbí se mi tvé předělané stránky.Díky tvá velká fanynka :)
OdpovědětVymazatChápu, sám mám spoustu rozepsaných povídek a nerad publikuju něco, co není hotové. Ale u "Jelena" se bát nemusíš, ten už je v podstatě komplet, zbývá doplnit jen pár odstavců a propojit text, co už mám. Původně jsem toho chtěl napsat daleko víc, ale vzhledem k mým časovým možnostem jsem se rozhodl ukončit to po 11. kapitole, protože tam by to končit klidně mohlo, a pak dle nálady a času přidávat jakési "bonusy" v podobě epizod.
VymazatP.S.: Nevím, jak ostatní, ale mě dost motivují ke psaní i pozitivní ohlasy čtenářů. :-) Ale Múza je k tomu samozřejmě taky potřeba. Takže jsem vděčný, když se dostaví obojí - pochvala i inspirace. :-)