čtvrtek 8. března 2012
Jaro 2009
Tohle jsem našel v sutinách na svým stole. Občas není od věci vzít vidle a trochu ten svinčík prohrábnout. :-D
O čem je
řeč
Nespal jsi doma
– zahejbal's ženě,
provrtán
nevěrou do kostní dřeně.
("Vazivem
na kost" – kde jsem to čet?
V
básničkách ze tvejch studentskejch let!)
Asi jsem
doufal... ne, je to fuk!
Nebudu fňukat
jak malej kluk.
Vždyť ani
nevíš, o čem je řeč...
A já mám
zas chlapa. Mladýho, heč!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Vtipný :-D
OdpovědětVymazatNo. :-) Ale v době, kdy jsem prožíval tento jednostranný románek, mi do smíchu moc nebylo.
OdpovědětVymazatJá si myslela, že to nebude úplně veselý. Spíš hořkosladký. Ale pro nás jakožto neznalé "pozadí vzniku" je to docela bavící..^○^
VymazatHiroko: Přesně. :-)
VymazatPsisko: Mám takovej malej dotaz. Včera jsi slíbil, že sem dáš odkaz i na ostatní tvoje povídky. Nechci tě nějak uhánět, opravdu, jen se bojim, že si to rozmyslíš. Tak jsem se chtěla zeptat, kdy to asi tak bude?
OdpovědětVymazatRhea: Prosím, neslíbil jsem nic - na to já si dávám bacha. :-) Ale už o tom přemýšlím a chystám se to udělat, až vyjde poslední kapitola Mrchy.
OdpovědětVymazatPardon :-D Špatně zvolená slova. Tedy zmínil jsi se. :-)
VymazatMě to teda vtipný nepřijde...a to neznám pozadí vzniku. Moc se o básně nezajímám a to z toho důvodu, že tam nikdy není nic řečeno přímo a tak mě děsí možnost, že to pochopím blbě. Vždycky, než na něco reaguju, si třikrát přehodnotím, jestli to chápu dobře.
OdpovědětVymazatU této básně jsem ale kupodivu hned věděla (reps. myslela, vědět to jistě nemůžu), o čem je. A dokonce jsem poznala pocity, které z ní vyzařují. Buď měknu, nebo mě vaše tvorba nechává vidět (zvláštní slovní obrat, ale tak nějak nevím, jak to říct česky...=)).
Ale podle mě je na básních přitažlivý právě to, že si je každej může vyložit podle svýho. :-)
VymazatVždy som v škole nenávidela rozbor básne. Keď sme museli vysvetliť, "čo tým chcel básnik povedať", tak to mi vstávali všetky chlpy dupkom. Básnik má svoju dušu do ktorej sa obyčajný smrteľník dostane ťažko tak, aby videl pravdu... myslím. A preto vnímam básne pocitovo, ako hudbu a texty, buď mi znejú a chytia za srdce, alebo nie. Ale neodvážila by som sa konkretizovať čo je v nich povedané. Táto mi znie... cítim z nej hnev a nostalgiu a mám z nej trochu zlý pocit, lebo som občas tiež "nespala doma". Milujem Krchovského tvorbu je taký jedinečný ako si aj ty. Mám rada keď je niekto výnimočný a neporovnateľný:)
OdpovědětVymazat