pondělí 2. února 2015

Co bůh spojil... (část 2.)

Viking a kudlanka

Číst kapitolu


Stockholm, prosinec, 10:41 dopoledne


11 komentářů:

  1. Nepřijde ti škoda dávat tak dobrý věci na stránky, na který skoro nikdo nechodí? Podle mě si zasloužíš větší pozornost.

    - B.K.

    OdpovědětVymazat
  2. Hm no... to je zajímavá otázka (a ještě zajímavější pokračování). Vlastně ani ne, škoda by mi připadalo, kdyby mojí práci někdo šlohnul a vydal ji pod svým jménem. To by byla škoda i pro něj, protože bych mu musel udělat něco bolestivýho. Ale dokud jsou moje postavy opravdu moje... Víš, já si myslím, že víc pozornosti si zasloužej moje postavy, ne já. Protože já nejsem ani zpoloviny tak zajímavej jako Kazan nebo Charles. Dobře, jsou mojí součástí, ale zároveň žijou asi daleko víc než já. Nejsou to takoví poserové. Možná že vážně nepíšu nejhůř, ale vždycky jsem měl pochybnosti, jestli to třeba není jen lepší průměr ve srovnání se spisovateli, co už vydávaj knížky. Vím, kde mám svý rezervy. Jsem dobrej v psychologii a špatnej ve vymýšlení napínavýho děje. Nebavěj mě popisy prostředí. Do postav dávám strašně moc ze sebe, takže vytvářím jakýsi klony, ne jen svoje, ale i svých předchozích postav. No a hlavně se strašně bojím kritiky. Vím, že jedna blbá recenze na mojí knížku by mě dokázala odrovnat na celý týdny. :-) Protože k těm příběhům mám až nezdravej citovej vztah a kritiku bych bral jako osobní urážku, pošlapání mých hodnot atd. No a kvůli tomu všemu kejsnu "na stránkách, na který skoro nikdo nechodí".
    Myslím si, že na světě je hafo vynikajících spisovatelů, možná mnohem lepších, než ti, co známe z knihkupectví, jenže o nich nikdo neví, protože se bojí vyjít ven ze svý ulity. Plno z nich určitě nepublikuje ani na netu. Oni potřebujou někoho, kdo se jich ujme a dodá jim sebevědomí, jinak budou vždycky psát jen do šuplíku. Takže já jsem vlastně docela úspěšnej autor. :-) Když jsem si dokázal založit aspoň stránky - při tom, jak strašně jsem asociální a jak se bojím špatných reakcí.

    OdpovědětVymazat
  3. Díky. Jinými slovy o tom, jestli někdo bude úspěšnej - a prachatej - spisovatel nerozhoduje jenom talent, ale i jeho odvaha.

    -B.K.

    OdpovědětVymazat
  4. Jasně. A spousta dalších věcí. Třeba to, v jaký žije zemi (není tajemství, že u nás nejsou prachy na vydávání neznámejch českejch autorů), nebo o čem vlastně píše. Je jasný, že se líp prodávaj příběhy o slečnách, který spoustává bohatej podnikatel, než o transsexuálních klucích s plyšovejma ušima, který miluje padesátiletej tiskovej mluvčí, co dostal padáka. (A přiznám se, že mě to pěkně sere. :-) To, jak jsou lidi omezený a ani si kolikrát nechtěj rozšířit obzory.)

    OdpovědětVymazat
  5. Čím víc o tom přemýšlím (a nejspíš se mýlím), tím víc mám z Kazanova činu pocit, že se obětoval hlavně proto, aby Charlese ochránil, což Charlesovi moc nedochází. Lidé v podobném citovém stavu udělají cokoli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, hele, nechci dělat spoilery, ale nededukuješ vůbec špatně. :-)

      Vymazat
    2. Hm, to mě těší. Alespoň něco je na dnešním dni pozitivního. :-)

      Vymazat
  6. pořád čekám kdy sbalí kufr a pa pa Larsone je pořád plný Kazana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že by to vážně vypadalo až tak nevyhnutelně?

      Vymazat
    2. Že by to vážně vypadalo až tak nevyhnutelně?

      Vymazat
  7. Tak a teraz mi vyhŕkli slzy keď prišiel ten mail od Kazana. To bolo tak strašne láskyplné a nežné:(
    V tejto kapitole je plno nádherných myšlienok. Uložím si ich. Vlastne si uložím celú poviedku, aj keď čítať ju znova bude chcieť nabrať poriadnu odvahu a túžbu trpieť. Ale občas mi je tak dobre, že sa schválne nechám týrať príbehom

    OdpovědětVymazat