čtvrtek 22. října 2015

Jelen s cínovými parohy: předmluva

These autumn beasts crouch in a hush, 
each to each, 
their long golden fur radiant in the sunset. 
Unmoving, like statues set in place, 
set in the place 

 The beasts lower their heads, 
laying their one white horn to earth, 
and close their eyes. 

 When finally the sun is gone 
and the gloom of night draws over them, 
the beasts lower their heads, 
laying their one white horn to earth, 
and close their eyes.



Parov Stelar: Autumn Beasts


Dobrý kafe, swing z gramofonu a pes u nohou. Co víc si přát? Renar měl jasno. Na rozdíl ode mě. Já měl oblačno až zataženo, místy bouřky. A vážně by mě nenapadlo, že jednou budu u jeho nohou sedět já. Vždyť jsem jen chtěl, aby mě naučil, jak udělat šťastnou holku, do který jsem byl už pár let blázen! Jak potěšit kotě v těle mladý ženy. 
Pamatuju, jak jsem ho poprvé viděl vzít do ruky důtky. Hodně zvláštní pocit. Zabral pro nás jednu z mučíren v Galerii, já seděl na posteli potažený kůží a on stál uprostřed místnosti, na sobě pořád ten slabej podzimní kabát s cínovou broží ve tvaru jelení lebky na klopě. Magda se ze superkočky proměnila v kotě, v lehce rozcuchanej vlasech připnutý ouška z černýho plyše zdobený rudou krajkou, rolničkama a korálkama, kolem krku obojek ze skládaný atlasový stuhy, s kroužkem pro upevnění řetízkovýho vodítka, který si On pomaličku přitahoval blíž a blíž k sobě, takže se na podlaze musela zvednout "na zadní" a zapanáčkovat. Hluboce ji políbil a něco jí pošeptal. 

***
Konec ukázky. :-)
Pro ty, co mě příliš neznají: ano, mám rád bdsm, je to můj životní styl už několik let, přesněji řečeno pet-play (viz pár mých článků zde na blogu) a vlastně i age-play (Daddy/little boy). Ne, nemám rád Padesát odstínů šedi (už jsem to tu taky vysvětloval), i když jsem se je pokoušel přečíst a viděl jsem film. Přestože je tahle povídka hodně erotická, snažil jsem se, aby nebyla nereálná a podávala pokud možno pravdivý obraz. Stejně jako jsem se o to snažil při psaní Vanilkového páníčka před téměř šesti lety, kterého jsem publikoval pod svým předchozím nickem Lord Roderik Galant na stránkách Obraz Doriana Gaye (již neexistujících, takže ani VP není momentálně dostupný k přečtení). Mimochodem: Stejně jako VP, i tahle povídka byla původně jen "šuplíková", napsaná pro vlastní potřebu.  
Snad mě nikdo nenařkne z toho, že Renar je jako Christian Gray, protože to by mě velice mrzelo. :-)



Pozn. 1: Jakákoli podobnost bdsm klubu Galerie s bdsm klubem Ateliér je čistě náhodná. ;-)
Pozn. 2: Písničku jsem vybral coby "opening soundtracku". Moc rád poslouchám hudbu, když píšu, takže ten "soundtrack" je v podstatě nedílnou součástí výsledného snažení. :-) Text možná vypadá, že nemá s příběhem nic společného, ale třeba mi po čase dáte za pravdu, že se hodí. Nejen proto, že hlavní děj povídky se odehrává na podzim.

6 komentářů:

  1. O vidim, ze si zmenil image stranky😊. Same zmeny.... vytahujes tajne poklady zo suflikov....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, ale moc dlouho ten "poklad" tajný nebyl. Možná tak měsíc.

      Vymazat
  2. Většina bdsm povídek je koncipovaná jako masturbační materiál, takže jsou psané na efekt. Dokonce i ty z "reality" jako je 50 odstínů. VP byl jinej a ani teď určitě nebudeme zklamaní.

    - Bezejmenný kouzelník

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Bezejmenný kouzelníku, rád tě tu zase vidím. :-) DOUFÁM, že nebudete zklamaní. Občas jsem měl během psaní pocit, že už je to lehce na hraně, jednu scénu jsem musel předělat a jednu dokonce úplně vyškrtnout. Holt i já se občas nechám unést svou fantazií. :-D Ale pak si řeknu: Ne, stát se tohle v realitě, bylo by to hrozný. A pokud tohle má být povídka z reality, tak musí být reálná a vždycky musím přemýšlet, jestli bych to takhle chtěl. Je rozdíl nechat si něco líbit v dlouhodobým vztahu, jehož součástí je bdsm, a nechat si to líbit od cizího chlapa, zvlášť když jsme bdsm nepolíbeni. Ale nechci moc prozrazovat. :-)

      Vymazat
  3. Som zvedavá, a strašne sa teším na novinku z Tvojho pera. Máš to tu pekné:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Och, díky. :-) Jeleny mám rád, jsou takový "severský". Doma mám spoustu jelenů v nejrůznějších podobách, moje návštěvy hrávají hru "spočítej je všechny". :-D

      Vymazat