sobota 14. listopadu 2015

Jelen s cínovými parohy: poslední kapitola

Pohádka o jelenovi a lišce

Číst kapitolu zde

7 komentářů:

  1. Se smutným úsměvem musím konstatovat, že je mi líto, že už je konec. Ale ten konec je tak krásný, že to odpustit jde. Snad bude pokračování lišáka a jelena zalito sluncem.
    Věřím, že i ty dojdeš svojí pohádky, vážně ti to vroucně přeji.
    Děkuju za celou povídku, úžasné nakopnutí do ponurého podzimu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já děkuji za pravidelné komentáře, i když jsem na ně u posledních dvou kapitol neměl čas odpovědět. Každý má rád pochvalu. A kdo říká, že ji nepotřebuje, ten kecá. :-)

      Vymazat
  2. Jak jsem psala u předešlé kapitoly, tak velmi doufám v dodatky. Chtěla bych vědět jak se jim daří dál. Moc hezky jsi to ukončil, mazlivě, nadějně. Jsou spolu skvělí, oba mají to co potřebují a já jsem natěšená na tvou další povídku. Děkuji, za krásné čtení.

    OdpovědětVymazat
  3. Ten koniec prišiel príliš skoro. Na začiatku by sa končiť nemalo:) som rada, že sú spolu ale strašne by som chcela vedieť viac. Chcela by som byť pri tom ako pán skrotil líštičku ako ju učí poslúchať a ešte všeličo iné z ich spoločného príbehu:)
    Ďakujem za poviedku je krásna.

    OdpovědětVymazat
  4. To Samba a Zuzana L*: Mám v úmyslu ještě něco o těch dvou sepsat. Jakési "epizody". Tak držte palce, ať na to je čas. Děkuju, že mě čtete! :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Tebe vždycky budu číst, sice s gramatikou někdy prohrávám ale dobrého spisovatele poznám. Ten mě dokáže vtáhnou do děje, přenést pocity z příběhu, vnímám, prožívám a soucítím, trpím, bavím se a nechávám se poučit o světě který neznám. Mimochodem poslední dobou lítám na swingu a nemůžu si pomoc já ty dva vidím :))

    OdpovědětVymazat
  6. Ach a já jsem se těšila, že mě (nás) budou provázet alespoň do Vánoc. Navíc mám mnoho otázek, na které nemám odpovědi...
    Ve výsledku jsem si čtení ale neuvěřitelně užila jako už dlouho v on-line vodách nic (jinak čtu mumínky a to je blaho mé duši, ... jiným způsobem), bylo to něco nového neotřelého a navíc knižní zrzkové jsou prostě ti nelepší hrdinové vůbec, jak jsi dokázal i ty sám.
    Doufám, že budou mít spolu dost času, aby se od sebe mohli něco naučit. A trochu mi ten vztak připomíná vztah psa a dočasného páníčka. Člověka, který ty útulkáče miluje, vychovává, cvičí, ale stejně vždycky musí počítat s tím, že jednou příjde "trvalý páníček".
    Moc děkuju, že píšeš a rozhodně ti držím palce, aby to psaní šlo! (A taky pořád čekám na epilog Chmůrolovce... určitě někdy příjde. :3))

    OdpovědětVymazat