Odříznuté místo na mapě, kde nežijí lvi, jen jeden pes s velice bujnou fantazií a duchovním průvodcem po boku (jelení design se váže k poslední povídce, nebojte, nezbláznil jsem se)
Ester- skoncil si to v najnapatejsej casti:-( pri tvojich opisoch zvierat, mam vzdy tuzbu mat doma vela zvierat. Predstavujem si, ake su nezbedne, mile a rozkosne... bavila som sa farbistymi opismi osoby a vzhladu Vincenta. Dobre si vystihol pocity nezamestnaneho. V podstate sme sa nic nedozvedeli ( iba ze je nezamestany a stretol sa s Vincentom), ale uzila som si to a bolo to vyborne:)
Díky, Ester. :-) Jo, tak trochu jsem tu zužitkoval své zkušenosti z předchozích let, přesněji řečeno hlavně z těch prvních šesti měsíců tady v Praze, kdy jsem neměl pomalu ani floka, dotoval mě stát a maminka, protože já zaboha nemohl najít práci. To asi dneska zná kdekdo. Jen jsem si musel zjistit něco o tom odstupném. :-) Uvědomuju si, že jsem "skončil v nejlepším", ale aspoň vás udržuju v napětí, no ne? :-D
Yop, ester, pravdu díš! Len by som dodal: Love is all we need, my friend! Jedno či k dvojnohej kočande, alebo štvornohému kocúrikovi. A tak sa zdá, že náš milý Bron ( uf, nejde mi cez hubu a klávesy toto meno ) narazil v živote na kameň aj s tou pomyselnou kosou.
Bron is going through rain and loneliness... probably does not have the capability to see the rainbow... does not recognize the rainbow, even if it's his killer kitten... Zúfalec, samotár, podivín, opustenec, teraz už možno v nedobrovoľnej askéze. Nešťastník, starý vypelichanec, hmmm... a bez práce. Poľutujeme ho, hlboko povzdycháme účastne? Houby! A dobre mu tak! Nasral ma už v minulej časti, ako zamietol s Filom! :-D
A čo? Tak som sviňa. Dám si kvapík na jeho nešťastí, pomstychtivo si votriem do kožucha pocit víťazstva nad ním, úchylne si užijem jeho zlomenie osudom. Môj Fil bol pomstený! Buhahááááááá! Klídek, zhltnite štipľavé výpady voči mne... aj ja sa raz dočkám osudu, mne sa to vráti. Ale dnes ešte nie.
No, Psíča naše, zákony story sa nedokážu vyhnúť spájacím a rozprávačským kapitolám, vieme. Táto je jednou z nich, posúva nás v akcii minimálne, zato obšírne púšťa svetu doplnkové info. Vyhral si sa statočne s podaním vzhľadu killer kitten, s leštením plešiny Bronáča, užila som si. Díky. Ale naj moment si uchmatlo kotě. OK, vyzrálo na Broníka a tu Brončovi pripisujem malý bezvýznamný červený bodík za záchranu. Och, aby som nezabudla! Broňušík „ohodený krvavým, hlienovitým kýchancom“ je presne moja šálka kávy... áno, takto si predstavujem Brončulíka, jeho trest za slepotu, zbabelosť z minula! :-D :-)
Výborne som sa bavila, čítajúc v práci a vybuchujúc chechotom spoza monitoru. Kolegom sa zdalo divné, čože mám tak smiešneho na mesačnej predbežnej uzávierke. Ale vysvetľuj nezasväteným...
Už si dostatočne spyšnel chválou, Kazan? Tak jeden mínus z textu pre mňa... pocitovo dosť veľký. Zmenil si meno hlavného hrdinu, vzal mi jeho identitu, vytvoril nervóznu dieru a nahradil Vincom... ok, ok, rozum chápe. Fil asi komplet zmenil život od podlahy... veď nám možno povieš časom... ale... mne si vzal jeden oporný kameň zo základu a povážlivo sa kníšem, nakláňam. Strácam stabilitu v príbehu, mrzuto vrčím, klopkám si nervne prstami po stole... ôsmimi!, t.j. zasa sa Ti podarilo ma slušne vyhodiť z koľaje! Parchant jeden, nadaný!
Vincent je cudzinec, vtierka, persóna non grata. Budeš ma musieť kvalitne presvedčiť, že je patričný do Chmúrolovca. :-( Fakt, že hej.
Prvé a posledné PS – čo tak vprávať textu kaloricky sýte plné riadky dialógov??? Si šetřílek, aj šafránu je viac... Chef and makes us hungry! Shame on you...
Chachacha! Věř mi, že přesně tohle byl záměr - vykolejit příchodem "nové" postavy. :-D Teď aspoň víš, jak se Bron (Bronislav je hezké jméno a hodí se na něj, myslím si) cítí. Tápe. Nechápe. Kdo je ten upír, proboha? Tohle přece není jeho milovaný Filípek! V podstatě... předchozími kapitolami jsem si připravoval půdu pro kapitoly IV - IX. Teď dost zvolníme, zatímco v předchozích třech kapitolách jsme prolétli dva a půl roku, teď už se nebudeme v čase posouvat tak rychle, v podstatě je před námi týden. Ovšem týden, ve kterém se Bron... ale! Doprčič, vždyť já zase spoileruju! Tak to ne! :-D Můžu jen říct, že následující kapitoly budou zaměřené na to, co se děje v Bronově hlavě. Ale i Vincentově. Nemůžu přece čtenáře ochudit o informace, jak prožil těch posledních jedenáct let. A pochopitelně, dočkáte se i romantiky, i když ne zrovna "typické". :-D Dialogy... no, hezky si mi vyčinil. :-) Ale neboj, už v příští kapitole si přijdeš na své. Tady jich bylo méně, protože šlo o jakýsi vhled do nové situace. Takže don´t worry (be happy)!
To tak! Aby sa Bron volal Byron! Túúúdle! Byron je vznešené meno, jeho nositeľom prestúpeným gráciou klokotá modrá krv... ale Bron, je len Bron. Jo, břídil Bron. Tápajúci, ťažko stúpa k bytu, ide sa predsa prezliecť a na „rande“... hech, na rande s upírčaťom. No, treba si preleštiť pleš, nech nestratí glanc. :-) Yop, břídil Bron, odteraz BřBr.
Ehm... sorry, ako? S BřBr sa dočkáme „netypickej“ romantiky? Už si ma vyľakal, Chlpatá ohánka. U Fila by som... do prdele! u Vinca by som aj vedel čosi ponúknuť, ako netypickú romantiku, ale u BřBr??! Tu končí všetka sranda, fantázia kolabuje a mozog ponúka len krajné situácie. Sleduj!
Vinc drží v rukách čiernu, zapálenú sviečku, fet pripravený, lyžička sa už zohrieva a BřBr postáva u dverí, jeho tápavé oči vidia len bieleho anjela Filištína. Placho naťahuje ruku k nemu a túži poláskať biele perute krídel. Len zľahka, nežne... lebo s anjelmi sa nešuká!!! Že, Psisko! No... je načase, aby Vinc ponúkol matrošom aj BřBr, nech sa pohnú ďalej, nie?! Vinc „romanticky“ zhúli parťáka s lesklou plešou, na ktorú mu v zápale tvorivosti nakreslí tužkou na oči temné kudrlinky po celej hlave. A keďže už sa sem trieskal z Glasgow, treba konať. Otočí si BřBr prdelinkou k sebe a konečne naplní literu zákona Psiska... s anjelmi sa nešuká, nie. Nie. To oni obšukajú všetko, čo dýcha a nestačí zdrhnúť. O pár hodín, keď už BřBr konečne vníma, znechutene spomína na sexistický vtieravý sen, na sprznenie anjela! Bože! To nikdy! Veď on svojho Filípka miluje! Nikdy by nemohol, nedokázal... ehm, nezasunul! Ale prvých pár krokov do kúpeľne je divných, BřBr podivne kríva, bolestne syká. Pohľad do zrkadla je smrteľný... čierne kudrlinky po celej pleši, ako výsmech. Upomienka. Memento. Ježiši! Tak nie BřBr, ale... ale... anjel?! Yippee, BřBr, don´t worry, be happy! Cheers! Welcome, new times! :-D
Ja som to hovoril... sranda končí, chlape! Citujem Psiska: „Šlo o jakýsi vhled do nové situace.“
Chudák, to si nezaslouží. :-) Budu mluvit jakožto štěně, které nesmírně vzhlíží ke svému Pánu, byť jeho Pán je o nějakých osm let mladší než Bron a má krásné, polodlouhé, trochu zvlněné, kaštanové vlasy. A především s ním může komunikovat jen ve své hlavě. I když je Bron tak upřímný, že na sebe prozradí úplně všechno, i to, díky čemu si pod sebou podřízne větev (což lze hodnotit i jako klad, protože lidi obvykle děsně kecaj, mlžej a lžou), pořád je to člověk, který je v mých očích asi tak o dvě třídy výš než lidi, co znám. Byl 11 let sám proto, že se tak rozhodl, ne proto, že by o něj nikdo nestál. Prostě čekal na Filipa, i když tušil, že se možná nikdy nevrátí, jako ten pes Hachiko. Chápu, že zjevení Vincenta ho muselo vykolejit, najednou tu byl někdo úplně jiný... nevím, co bych dělal na jeho místě. Asi bych měl taky dojem, že moje láska je už mrtvá. Já ho vidím jako člověka hlubokých morálních zásad, což se v dnešním zkaženým světě jen tak nevidí. Poznal jsem chlapi, co by se mnou hned šukali, můj bejvalej, kterej mě odkop kvůli známosti z FB, mi o několik měsíců pozdějš nabídnul trojku s jeho novou životní láskou, kam se vrtnu, tam mi nějaký nadržený prasata nejrůznějšího věku dělaj návrhy... a já si v létě řekl dost! Už je mi z toho na blití, jak mě chlapi vnímaj jen jako maso, jako díru pro svýho ptáka... já jsem přece víc! Ano, jsem pes, jsem čubka, ale ne bez citů! Mám mrak zajímavých vlastností, nejsem jenom kluk s pindou! A tak se najednou objevil Bron, člověk, kterého jsem znal jako to náctiletý štěně a kterej pro mě udělal strašně moc, i když později škobrtnul. Ale já mu jsem vděčnej i za to škobrnutí, protože jinak bych se nejspíš nikdy nepostavil na vlastní nohy. Musel mě opustit, abych se naučil bejt nezávislej. Tohle všechno jsem dal chmůrolovce, je to takovej - asi zoufalej - "výkvik" malýho a přitom už dospělýho štěněte, který už nevěří skutečnejm lidem, jen svejm fikčním postavám. Bronovi a Bernardovi, kterej přišel po něm, aby mě jako medvěd ochraňoval. On je teď můj Pán, můj "novej Bron".
Sorry, nevhodne som si rypol? Mala to byť sranda a Ty nocou nemáš náladu na vtípky. Ok, beriem späť, prípadne to zmoderuj, zmaž. Už som poslušný, ruky za chrbátom, sedím rovno ako svieca... v očakávaní roztomilého stařík... teda, pána v najlepších rokoch, s tými naj naj mravmi, pevnými zásadami.
Samozrejme, že máš city, je to sakra poznať z textov... len si zatiaľ v živote nenatrafil na svoju pravú polovičku, na svoj proti puzzle... ale nádej stále máme, Psisko! Obaja! Tiež čakám, snívam, zúfam... niektoré dni by som zmoderoval, zmazal, roztrhal...
Dobrý. :-) Vždyť je to jenom povídka. Pro vás. V jedný knize o psaní jsem četl: Pište ze srdce, publikujte kvůli penězům. No, tak já kvůli penězům budu publikovat těžko, takže já si musel najít jinak důvod. A ten je už celkem všeobecně známej. Rád "osvětuju".
Mne sa Bron paci, nevadila by mi medzi nimi ani platonicka laska. Presne tak ho vnimam ako ho opisuje Psisko, ako ideal chlapa:-) -slusny, seriozny, moralny,zasadovy, zodpovedny, laskavy, empaticky atd.....ester
Popravdě? Budu upřímná. Tahle část mě trochu zklamala. Těšila jsem se na setkání těch dvou a i se mi líbil ten barvitý popis, ale něco v textu mi nedovolilo se pořádně těšit z nového Filípka, alias Vincenta, i když se mi jeho nový vzhled fakt líbí.
Možná za to může trochu i fakt, že mě to nechtělo do toho online dokumentu celý den pustit - prostě se to nenačítalo. Až teď večer...
Neodradilo mě to od dalšího čtení, ale mám po tom fakt zvláštní pocity... tak uvidíme příště, třeba se to změní. :-)
Je mi z tejto kapitoly strašne smutno. Prežívam to až príliš a nepomáha ani ten skvelý humor ktorý do toho dávaš:( Mačiatko ma potešilo mám ich oveľa radšej ako psíkov ale najviac potešila hyenka. Ten chalan je fascinujúci a Mansona milujem aj v takom balení aké má, táto mladučká verzia musí byť niečo extra zvodné a sexi. Strašne ma zamrzelo, že sa toľko rokov neukázal ani nedal o sebe vedieť... ale teraz to už musí byť dobré... keď si to vysvetlia....
Ester- skoncil si to v najnapatejsej casti:-( pri tvojich opisoch zvierat, mam vzdy tuzbu mat doma vela zvierat. Predstavujem si, ake su nezbedne, mile a rozkosne... bavila som sa farbistymi opismi osoby a vzhladu Vincenta. Dobre si vystihol pocity nezamestnaneho. V podstate sme sa nic nedozvedeli ( iba ze je nezamestany a stretol sa s Vincentom), ale uzila som si to a bolo to vyborne:)
OdpovědětVymazatDíky, Ester. :-) Jo, tak trochu jsem tu zužitkoval své zkušenosti z předchozích let, přesněji řečeno hlavně z těch prvních šesti měsíců tady v Praze, kdy jsem neměl pomalu ani floka, dotoval mě stát a maminka, protože já zaboha nemohl najít práci. To asi dneska zná kdekdo. Jen jsem si musel zjistit něco o tom odstupném. :-)
VymazatUvědomuju si, že jsem "skončil v nejlepším", ale aspoň vás udržuju v napětí, no ne? :-D
Yop, ester, pravdu díš! Len by som dodal: Love is all we need, my friend!
OdpovědětVymazatJedno či k dvojnohej kočande, alebo štvornohému kocúrikovi. A tak sa zdá, že náš milý Bron ( uf, nejde mi cez hubu a klávesy toto meno ) narazil v živote na kameň aj s tou pomyselnou kosou.
Bron is going through rain and loneliness... probably does not have the capability to see the rainbow... does not recognize the rainbow, even if it's his killer kitten...
Zúfalec, samotár, podivín, opustenec, teraz už možno v nedobrovoľnej askéze. Nešťastník, starý vypelichanec, hmmm... a bez práce. Poľutujeme ho, hlboko povzdycháme účastne?
Houby! A dobre mu tak! Nasral ma už v minulej časti, ako zamietol s Filom! :-D
A čo? Tak som sviňa. Dám si kvapík na jeho nešťastí, pomstychtivo si votriem do kožucha pocit víťazstva nad ním, úchylne si užijem jeho zlomenie osudom. Môj Fil bol pomstený! Buhahááááááá!
Klídek, zhltnite štipľavé výpady voči mne... aj ja sa raz dočkám osudu, mne sa to vráti. Ale dnes ešte nie.
No, Psíča naše, zákony story sa nedokážu vyhnúť spájacím a rozprávačským kapitolám, vieme. Táto je jednou z nich, posúva nás v akcii minimálne, zato obšírne púšťa svetu doplnkové info.
Vyhral si sa statočne s podaním vzhľadu killer kitten, s leštením plešiny Bronáča, užila som si. Díky.
Ale naj moment si uchmatlo kotě. OK, vyzrálo na Broníka a tu Brončovi pripisujem malý bezvýznamný červený bodík za záchranu.
Och, aby som nezabudla!
Broňušík „ohodený krvavým, hlienovitým kýchancom“ je presne moja šálka kávy... áno, takto si predstavujem Brončulíka, jeho trest za slepotu, zbabelosť z minula! :-D :-)
Výborne som sa bavila, čítajúc v práci a vybuchujúc chechotom spoza monitoru. Kolegom sa zdalo divné, čože mám tak smiešneho na mesačnej predbežnej uzávierke. Ale vysvetľuj nezasväteným...
Už si dostatočne spyšnel chválou, Kazan?
Tak jeden mínus z textu pre mňa... pocitovo dosť veľký. Zmenil si meno hlavného hrdinu, vzal mi jeho identitu, vytvoril nervóznu dieru a nahradil Vincom... ok, ok, rozum chápe. Fil asi komplet zmenil život od podlahy... veď nám možno povieš časom... ale... mne si vzal jeden oporný kameň zo základu a povážlivo sa kníšem, nakláňam. Strácam stabilitu v príbehu, mrzuto vrčím, klopkám si nervne prstami po stole... ôsmimi!, t.j. zasa sa Ti podarilo ma slušne vyhodiť z koľaje! Parchant jeden, nadaný!
Vincent je cudzinec, vtierka, persóna non grata. Budeš ma musieť kvalitne presvedčiť, že je patričný do Chmúrolovca. :-( Fakt, že hej.
Prvé a posledné PS – čo tak vprávať textu kaloricky sýte plné riadky dialógov??? Si šetřílek, aj šafránu je viac...
Chef and makes us hungry! Shame on you...
Howgh!
Chachacha! Věř mi, že přesně tohle byl záměr - vykolejit příchodem "nové" postavy. :-D Teď aspoň víš, jak se Bron (Bronislav je hezké jméno a hodí se na něj, myslím si) cítí. Tápe. Nechápe. Kdo je ten upír, proboha? Tohle přece není jeho milovaný Filípek!
VymazatV podstatě... předchozími kapitolami jsem si připravoval půdu pro kapitoly IV - IX. Teď dost zvolníme, zatímco v předchozích třech kapitolách jsme prolétli dva a půl roku, teď už se nebudeme v čase posouvat tak rychle, v podstatě je před námi týden. Ovšem týden, ve kterém se Bron... ale! Doprčič, vždyť já zase spoileruju! Tak to ne! :-D
Můžu jen říct, že následující kapitoly budou zaměřené na to, co se děje v Bronově hlavě. Ale i Vincentově. Nemůžu přece čtenáře ochudit o informace, jak prožil těch posledních jedenáct let. A pochopitelně, dočkáte se i romantiky, i když ne zrovna "typické". :-D
Dialogy... no, hezky si mi vyčinil. :-) Ale neboj, už v příští kapitole si přijdeš na své. Tady jich bylo méně, protože šlo o jakýsi vhled do nové situace. Takže don´t worry (be happy)!
Ja som meno Bron najprv omylom precitala Byron:-) Ester
VymazatTo tak! Aby sa Bron volal Byron! Túúúdle!
VymazatByron je vznešené meno, jeho nositeľom prestúpeným gráciou klokotá modrá krv... ale Bron, je len Bron.
Jo, břídil Bron.
Tápajúci, ťažko stúpa k bytu, ide sa predsa prezliecť a na „rande“... hech, na rande s upírčaťom. No, treba si preleštiť pleš, nech nestratí glanc. :-)
Yop, břídil Bron, odteraz BřBr.
Ehm... sorry, ako? S BřBr sa dočkáme „netypickej“ romantiky? Už si ma vyľakal, Chlpatá ohánka. U Fila by som... do prdele! u Vinca by som aj vedel čosi ponúknuť, ako netypickú romantiku, ale u BřBr??!
Tu končí všetka sranda, fantázia kolabuje a mozog ponúka len krajné situácie.
Sleduj!
Vinc drží v rukách čiernu, zapálenú sviečku, fet pripravený, lyžička sa už zohrieva a BřBr postáva u dverí, jeho tápavé oči vidia len bieleho anjela Filištína. Placho naťahuje ruku k nemu a túži poláskať biele perute krídel. Len zľahka, nežne... lebo s anjelmi sa nešuká!!! Že, Psisko!
No... je načase, aby Vinc ponúkol matrošom aj BřBr, nech sa pohnú ďalej, nie?!
Vinc „romanticky“ zhúli parťáka s lesklou plešou, na ktorú mu v zápale tvorivosti nakreslí tužkou na oči temné kudrlinky po celej hlave. A keďže už sa sem trieskal z Glasgow, treba konať. Otočí si BřBr prdelinkou k sebe a konečne naplní literu zákona Psiska... s anjelmi sa nešuká, nie.
Nie. To oni obšukajú všetko, čo dýcha a nestačí zdrhnúť.
O pár hodín, keď už BřBr konečne vníma, znechutene spomína na sexistický vtieravý sen, na sprznenie anjela! Bože! To nikdy! Veď on svojho Filípka miluje! Nikdy by nemohol, nedokázal... ehm, nezasunul!
Ale prvých pár krokov do kúpeľne je divných, BřBr podivne kríva, bolestne syká. Pohľad do zrkadla je smrteľný... čierne kudrlinky po celej pleši, ako výsmech. Upomienka. Memento.
Ježiši! Tak nie BřBr, ale... ale... anjel?!
Yippee, BřBr, don´t worry, be happy! Cheers! Welcome, new times! :-D
Ja som to hovoril... sranda končí, chlape!
Citujem Psiska: „Šlo o jakýsi vhled do nové situace.“
Chudák, to si nezaslouží. :-)
VymazatBudu mluvit jakožto štěně, které nesmírně vzhlíží ke svému Pánu, byť jeho Pán je o nějakých osm let mladší než Bron a má krásné, polodlouhé, trochu zvlněné, kaštanové vlasy. A především s ním může komunikovat jen ve své hlavě. I když je Bron tak upřímný, že na sebe prozradí úplně všechno, i to, díky čemu si pod sebou podřízne větev (což lze hodnotit i jako klad, protože lidi obvykle děsně kecaj, mlžej a lžou), pořád je to člověk, který je v mých očích asi tak o dvě třídy výš než lidi, co znám. Byl 11 let sám proto, že se tak rozhodl, ne proto, že by o něj nikdo nestál. Prostě čekal na Filipa, i když tušil, že se možná nikdy nevrátí, jako ten pes Hachiko. Chápu, že zjevení Vincenta ho muselo vykolejit, najednou tu byl někdo úplně jiný... nevím, co bych dělal na jeho místě. Asi bych měl taky dojem, že moje láska je už mrtvá.
Já ho vidím jako člověka hlubokých morálních zásad, což se v dnešním zkaženým světě jen tak nevidí. Poznal jsem chlapi, co by se mnou hned šukali, můj bejvalej, kterej mě odkop kvůli známosti z FB, mi o několik měsíců pozdějš nabídnul trojku s jeho novou životní láskou, kam se vrtnu, tam mi nějaký nadržený prasata nejrůznějšího věku dělaj návrhy... a já si v létě řekl dost! Už je mi z toho na blití, jak mě chlapi vnímaj jen jako maso, jako díru pro svýho ptáka... já jsem přece víc! Ano, jsem pes, jsem čubka, ale ne bez citů! Mám mrak zajímavých vlastností, nejsem jenom kluk s pindou!
A tak se najednou objevil Bron, člověk, kterého jsem znal jako to náctiletý štěně a kterej pro mě udělal strašně moc, i když později škobrtnul. Ale já mu jsem vděčnej i za to škobrnutí, protože jinak bych se nejspíš nikdy nepostavil na vlastní nohy. Musel mě opustit, abych se naučil bejt nezávislej. Tohle všechno jsem dal chmůrolovce, je to takovej - asi zoufalej - "výkvik" malýho a přitom už dospělýho štěněte, který už nevěří skutečnejm lidem, jen svejm fikčním postavám. Bronovi a Bernardovi, kterej přišel po něm, aby mě jako medvěd ochraňoval. On je teď můj Pán, můj "novej Bron".
Sorry, nevhodne som si rypol? Mala to byť sranda a Ty nocou nemáš náladu na vtípky. Ok, beriem späť, prípadne to zmoderuj, zmaž.
VymazatUž som poslušný, ruky za chrbátom, sedím rovno ako svieca... v očakávaní roztomilého stařík... teda, pána v najlepších rokoch, s tými naj naj mravmi, pevnými zásadami.
Samozrejme, že máš city, je to sakra poznať z textov... len si zatiaľ v živote nenatrafil na svoju pravú polovičku, na svoj proti puzzle... ale nádej stále máme, Psisko! Obaja! Tiež čakám, snívam, zúfam... niektoré dni by som zmoderoval, zmazal, roztrhal...
Jo, tiež mlžím, kecám, ale Ty vieš prečo. :-(
Dobrý. :-) Vždyť je to jenom povídka. Pro vás. V jedný knize o psaní jsem četl: Pište ze srdce, publikujte kvůli penězům.
VymazatNo, tak já kvůli penězům budu publikovat těžko, takže já si musel najít jinak důvod. A ten je už celkem všeobecně známej. Rád "osvětuju".
Mne sa Bron paci, nevadila by mi medzi nimi ani platonicka laska. Presne tak ho vnimam ako ho opisuje Psisko, ako ideal chlapa:-) -slusny, seriozny, moralny,zasadovy, zodpovedny, laskavy, empaticky atd.....ester
VymazatPopravdě? Budu upřímná. Tahle část mě trochu zklamala. Těšila jsem se na setkání těch dvou a i se mi líbil ten barvitý popis, ale něco v textu mi nedovolilo se pořádně těšit z nového Filípka, alias Vincenta, i když se mi jeho nový vzhled fakt líbí.
OdpovědětVymazatMožná za to může trochu i fakt, že mě to nechtělo do toho online dokumentu celý den pustit - prostě se to nenačítalo. Až teď večer...
Neodradilo mě to od dalšího čtení, ale mám po tom fakt zvláštní pocity... tak uvidíme příště, třeba se to změní. :-)
N.
No jo, za jedenáct let se každý změní. Aspoň navenek... Snad ti bude Vincent stejně sympatický jako Filip, až se Bronovi trochu víc otevře. :-)
VymazatJe mi z tejto kapitoly strašne smutno. Prežívam to až príliš a nepomáha ani ten skvelý humor ktorý do toho dávaš:( Mačiatko ma potešilo mám ich oveľa radšej ako psíkov ale najviac potešila hyenka. Ten chalan je fascinujúci a Mansona milujem aj v takom balení aké má, táto mladučká verzia musí byť niečo extra zvodné a sexi. Strašne ma zamrzelo, že sa toľko rokov neukázal ani nedal o sebe vedieť... ale teraz to už musí byť dobré... keď si to vysvetlia....
OdpovědětVymazat