Tahle povídka je už velmi stará, ba prastará. :-) Napsal jsem ji roku 2008 ještě pod svou starou identitou (Lord Roderik Galant) a byla k přečtení na mých stránkách Literární galanterie, které už nějaké tři roky neexistují. Jelikož na jiném místě publikována nebyla, rozhodl jsem se ji u příležitosti blížících se svatodušních svátků oživit.
Je to fantazy povídka, snad napínavá. Vypráví o vodníkovi, který se sto let zjevoval poblíž bývalého hamru, o sedmnáctiletém chlapci šikanovaném spolužáky a o jedné cestě do nitra duše, která vedla nitrem hory. :-)
Číst povídku ve Word Online
Místo, kde se příběh odehrává, je inspirované průrvou na řece Ploučnici nedaleko Stráže pod Ralskem (liberecký kraj). Jde o umělý koridor vyhloubený lidmi, dlouhý cca čtvrt kilometru. Říká se mu i Pekelný jícen, Hromová rána či Čertova díra.
 |
| zdroj: http://www.turistik.cz/cz/kraje/liberecky-kraj/okres-ceska-lipa/noviny-pod-ralskem/prurva-ploucnice11/galerie/) |
Zo zaciatku to bolo smutne, ako mu robili ostatni zle, neskor hrozostrasne napinave. Oddychla som si az ked stretol Vilema, tusila som, ze uz to bude dobre:-) nastastie to skoncilo stastne I ked vodnik zomrel . Mam rada rozpravky s happy endom. Bolo to , ak si odmyslim zaciatok, mile. Ester
OdpovědětVymazatIchuuch, horrror-fantazýýý s končekom do hepáááča! Pre mňa nečakané, poučné.
OdpovědětVymazatO šikane bohužiaľ viem svoje... a neznášam bolesť... blbé, čo? Predpokladám, že Floydovi by som siahal po flígr a mal nakročené s koktavou, dýchavičnou baretkou hore prúdom.
Toľko ráz som hútal... prečo vždy a všade vyhúkne parta dementov, šikanistov? Prečo ich je o toľko viac na svete? S akým plánom ich hádžu z neba medzi subíkov? A koľkým ublížili duševne, nenávratne... :-(
Čakal som opis šikany a vnútorne ho nechcel čítať, ale Roderik ma vyslyšal, preskočil detaily. Díky. Odľahlo mi, s Matejom som sa šiel krásne báť do temna. Bŕŕ. Pán vrchný, jeden max koktejl kostlivcú! Nemixovať, pretrepať zľahka, zvyšok zvládnu hnilobné plyny!
Fuj ho tam, plná papuľa smradľavostí!
Ale vyžehlil si si to u mňa i Mateja... šmátravé rúčky, medvedie objatie a bozky v klíne od svetlouška zelenouška si nechám ľúbiť, áno... klesaj nižšie, yes... yet, again please... o oui, je te veux... parfait... ešte a hlavne neprestááávaj!
Huch! Tak to bolo niečo! Extatický ohňostroj!
Matej konečne zistil o sebe pravdu a ja? No, za dobrú fajku skočím aj za roh, či vymlátim latky z plota... počkaj! a kruci on to bol chalan, že?! To mi akosi ušlo! No potěš koště i mop! Wow, to to musím akosi... teda... chcel som... ehm... sakra, kristušácka dolina... čo máš ďalej? :-P
Hepáč i Havaj mňam. Všetkých si posadil na správne miestečko... no a Matej po spapkaní pizze môže nasadnúť na priateľa, vyrútiť sa jazdmo Vilémovi v ústrety.
Najlepší pôžitok je predsa v našich hlavách, fantázií, snoch... a telo len krívajúc dobieha nedobehnuteľné! :-D
...úprimne, asi je dobré, že som to čítala až teraz a nie už skôr.... nie pred časom ked sme sa cez Prurvu plavili, ba dokonca sme sa tam zastavili a liezli sme do tých výbežkov v stene a hľadali kešku... inak by som asi hľadala nie kešku ale Viléma :) krásna poviedka, ďakujem za zážitok
OdpovědětVymazatS velkým zpožděním děkuju i za komentáře k téhle své "stoleté" povídce. Je fakt, že jsem ji lehce poupravil, hlavně slohově. Občas mi připadalo, že snad ani není psaná česky. :-D Nevím, proč jsem dřív psal tak dlouhá, krkolomná souvětí. :-)
OdpovědětVymazatĎakujem veľmi pekne za tento nádherný príbeh. Je to tak krásne... napriek tomu, že to začalo tak kruto, koniec bol úžasný. To stvorenie bolo očarujúce, som rada, že má už kľud a možno je so svojou láskou.
OdpovědětVymazat