čtvrtek 30. října 2014

Chmůrolovec, část V.

O času minulém a rodu ženském. O myších a lidech s basovkou i bez.

Číst kapitolu ve Word online


20 komentářů:

  1. Moc pěkné. Jsem ráda, že mě předchozí kapitola neodradila (nebo spíš moje předsevzetí, že dočtu všechno, i kdyby se mi to nemělo líbit, protože všechno nakonec může překvapit). Mě se ten "příběh" nebo "kus života", ber to jak chceš, líbí. Ta prezentace a barvité popisy, které vtahují přímo do děje, jsou vážně moc fajn.

    Vincent je v pohodě týpek, úplně vidím všechny svoje tetovážky a malůvky a vzhled "vypadáš jak kurva". Heh, tím si asi prošlo dost lidí, koukám. No jo, životní příběh je nevyzpytatelný a píšeme ho jen my sami.

    Popis košile na "nemám rád košile s popisem na několik stránek" a přitom má dlouhý odstavec, mě pobavil.

    Momentálně si troufám říct, že tuším, kam se tou zmínkou o "teď na to myslím častěji", chceš dostat. Ale nechám se překvapit. :-)

    Díky za další část. N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uff, díky. :-) Bál jsem se (no, bojím se pořád :-), že zvolnění tempa a větší detailnost vyprávění budou mít za následek velký exodus čtenářů.
      Musím říct, že já teda ve svých "krizových letech" taky trochu zblbnul (ve smyslu sukně, vystavování svých "předností" - bože, co jsem si myslel? Že se ze mě najednou stane holka, i když prostě od nějakých tří let vím, že jsem kluk? :-D). Ale piercingy ani tetování (zatím) nemám. Rozhodně teda aspoň tu kérku chci! Možná i dvě (tři, čtyři...). Motivy mám promyšlený už nějakou dobu, jedním z nich by měla být hyena. Ale zpět k povídce.
      Ty neustálý narážky na pejsky, štěňata a vlčata tu nejsou jen tak, to uznávám. Ale nechtěl jsem psát druhýho Vanilkovýho páníčka (nevím, jestli znáš???), už takhle se moje motivy dost často opakují, prostě nejsem moc dobrý autor. :-) Nebaví mě psát příběh, na němž nejsem osobně zainteresován. Něco vypotím, ale neužívám si to a přijde mi to vykonstruované. Nevěrohodné. Byť možná i příběhy jako Chmůrolovec působí značně neuvěřitelně. :-D

      Vymazat
    2. Mne detailne rozpravanie nevadi, ak je co povedat a dobre sa to cita, moze byt a to je tvoj styl :) ester

      Vymazat
    3. No já se nechal unést přílivem inspirace z běžného života, najednou mi skoro každý zážitek přišel nějak "důležitý" a hodný zvěčnění. A to jsem prosím i škrtal! Mám snad pět stránek "odpadu". No co, třeba se to bude hodit někdy jindy.

      Vymazat
    4. Ano citim tam skutocne emocie, ziadne hypoteticke vymyslance :-)
      Este raz vdaka za dnesny diel...ester

      Vymazat
  2. Ja tiez nejako citim, ze najblizsie na neho vytasi tazky kaliber, ze mu Bron chybal a nedokazal na neho zabudnut, alebo nieco podobne:-) som zvedava, ako to zvladne a vyriesi, ked je zatial z noveho vzhladu mimo a vobec nespoznava etericku bytost akou volakedy Vincent bol.

    Kedze to cele bolo z pohladu Brona, boli tam jeho reakcie, posobilo to na mna nostalgicky, smutno a dojimavo. Citila som tam melancholiu za tym , co Filip volakedy bol a je tu zrazu niekto dospely, zrely a cudzi. O co vsetko prisiel a ako sa mu vzdialil....
    Zaujimave boli pre mna informacie o tom, ake je to byt muz v zenskom tele. Vzhladom na to, ze som rodovo komfortna (tusim sa to takto odborne nazyva). : -) netusim ako to dany clovek preziva. Aspon si rozsirim obzory....ester

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomu se říká "vidět autorovi do hlavy". :-) Jsem rád, že se mi to povedlo napsat tak, aby čtenář chápal, co myslím, a viděl, co vidím já.
      Ano, rodově komfortní nebo též cisrodový. V běžným hovoru "biologický" či jednoduše "bio". :-) Můj kámoš říkával "zelenej". :-D

      Vymazat
  3. Zdravím, Psisko Hyenou krížený!

    Časť 1/3.

    Moje životné peripetie nedovoľovali skôr zakusnúť 5-teho Chmúrolovce, no doba i čas sa mení... idem hrýzť!

    add 1 – vysokú latku zábavy si nasadil od prvých riadkov.
    Vidina Frankensteinovej nevesty čoby Vincka, ako vytŕča z časopriestorovej trhliny a zíra na Brona odeného len v igelitkách s nápisom cez celú hruď „I'm not a drogerie markt. Best sensible to go Tesco!“, ktorý nervózne prešľapuje, má skrátka naponáhlo a toalety nikde v dohľade. Čarovné. Šklbalo mi kútikmi.

    add 2 – Bron stresman, ničený neistotou, pokorený rozlámaným snom, zaujal očakávaný postoj odmietavo-nadradeno-predpojatý. Výborne. Ako inak sa má zachovať nevedomý a „urazený“ starší občan pred pomyselným Nosferatovým zlobidlom? Oči staříka miatli mozog, vprávali mu obrázky krutej temnej reality mladého vzdialeného cizáka, mozog sa bránil spomienkami. Ku koncu už silou vôle dokázal skrotiť fokus, Fila násilne vtesnal do obrysov Vincka... fuška, už je predsa v rokoch.
    Teraz to najdôležitejšie pre Brona – vyretušovať Vincka a doplniť ho plnohodnotne Filípkom. Podarí sa? Psisko, to zistím až v poslednej kapitolke, že?

    add 3 - díky za osvetovú prácu, Milý Hyena. Bolo mi žinantné sa pýtať na skutočnosti ohľadom FtM. Všetko si mi precízne objasnil, ušetril si mi kopec času brúzdaním intrášom, pídením za info. Prečo ty vôbec nečučíš niekde pred lavicami stredoškolákov a nešíriš „edukatívno“ do kostených kobiek tupých hláv tínedžerov?! Och, mať ťa tak na strednej pri katedre... uhúúú, skočili by sme si do noty a možno by som skočil za tebou aj do kabinetu... ehm, bol som dosť divoký, neviazaný a veľmi „zvedavý“ ako tínedžer. :-D Druhé díky za výborné osvetlenie pocitov chlapca v tele dievčatka... tam sám nikdy nedovidím, nedocítim... ale plne rešpektujem, v tomto som s Bronom za jedno a stařešina má moje sympatie. Filipa i Vincenta uznávam, beriem akí sú.

    add 4 – yop, Vincek od Buckmistrú, yop, yop... pekná zmena, ale dalo sa to predpokladať. „Jsem lehce japanofilní a silně metrosexuální, kosmopolitní hoch“... prekvapil ma iba jedným adjektívom – japanofilní. Ale iba na prvé prečítanie a kým mozog zanalyzoval. Na druhé prečítanie už mi zasa k sebe pasovali – Vincek + japončíci + basa + WW / senzačné meno – celá kurva – chechtal som sa!! /

    add 5 – a sme pri bolestných spomienkach. Kto z nich viac trpí? Trúfam „sibyliť“ – Filip stále hlboko schovaný pod obrannou kôrou Vincenta. V malých chvíľach smútku bolestivo spomína na Bronislava a krásne tri roky s ním, na hlúpy a zbytočný odchod i urazenú hlavu tínedžera... mal sa mu ozvať, mal... mohol byť inak písaný osud pána v rokoch i anjela, čo si obliekol rúcho diabla... rúcho čo asi nesvedčí duši Fila...

    Veľa kecám, že? Pozóóór, mojim cancom ešte nie je koniec!

    OdpovědětVymazat
  4. Zdravím, Psisko Hyenou krížený!

    Časť 2/3.

    Veľa kecám, že? Pozóóór, mojim cancom ešte nie je koniec!

    Milý pán spisovateľ!

    Veľa som rozmýšľal nad svojou chybou v minulom komentári. Myslím na krátku etudu mnou ponúknutú Vašim veľacteným očiam, kde som si dovolil ľahkovážne zaútočiť na Vašeho hlavného hrdinu. Moje svedomie ma týra, hlava núti vykúpiť sa u Vás novým pokusom. Dovoľujem si Vám predostrieť novú, prepracovanú etudku... ehm, samozrejme s drzosťou mne tak vlastnou.
    Žiadam o Vašu trpezlivosť i zhovievavé okom, nech Vaše neuróny majú dostredivé cesty čisté!

    Go! „Netypická romantika“ po druhééé! Ticho! Klapka! Akcia!

    V miestnosti ticho priam kričalo. Okná zastreté, prítmie, strohé zariadenie, len veľké kreslo s vysokou lampou po boku. Hm, čitateľský kútik?
    Vinc neisto pristúpil, končekmi prstov pohladil plyš... minulosť sa vracala... obraz Filipa, ako sedí pri Bronovi, obaja natisnutí k sebe, v šťastnom objatí. Filip sypal otázky jednu za druhou, prahol po poznaní sveta a Bron s nekonečnou trpezlivosťou platonicky zamilovaného ponúkal „úlomky vědení“, vysvetľoval, učil, šťastnil...

    Spomienka bola zahnaná vrznutím dvier. Stál v nich Bron, ten istý a predsa tak iný... čas neoklameš, kým nie si nesmrteľný.
    Ticho zavrel za sebou veraje, obe ruky za chrbtom v divnej póze. Hľadeli na seba. Sekundy, minúty? Nepodstatné.
    Chalan v temnej odedze, zaryl prsty do opierky, spútaný rastúcou nervozitou, pocitom z viny odlúčenia, absencie správičky o sebe, z veľkej zmeny, čo pripravil pre Brona. Toľko nezodpovedaných otázok, výčitiek... priepastná nemota. Už, už otváral ústa v nádeji všetko vysvetliť, zdôvodniť, hoc aj klamom, ale zarazil ho pohľad muža pri dverách.

    Pohľad pálčivý. Veľmi pozorne sledoval kreáciu tmavého šatstva, podtrhnutú doplnkami i divotvorným účesom. Nechutné? Odpudivé? Zarážajúce? Nechcené? Nie... iba tak strašne nečakané!
    Pravda, zmenili sa obaja, i keď Filip... vlastne Vincent asi o 261% viac.

    V tom je pravda pravdúca, v tom jedinom slovíčku „zmenili“.
    Zmenil sa aj Bron, už nedovolí ďalší útek! Jeho anjel v rúchu démona zostane navždy s ním!

    Podivne sa zachvel, pomaly presunul ruky pred seba, stále stojac pri dverách. V jednej čierna sviečka, v druhej zapaľovač. Odhodlanie blyslo mysľou, prižmúril oči, v nich už tancovali diablíci.
    „Čo to máš?“ Vinc zneistel, šero halilo predmety.
    „Čo myslíš?“ diabolsky zavrnel, „Hľaď na moje ruky, Vincent!“ Zapaľovač škrtol, ohník pobozkal knôt, sviečka vzplanula.
    A ďalšia spomienka letela hlavou mladíka. „Jééé, svíšiška!“ zahalekal hlas.
    „Presne! Svíšiška a nech má tvoju plnú pozornosť. Sleduj plamienok! Neprestávaj, Vincent!“ Podmanivý tón hypnoticky vryl príkaz do mladej šialene ostrihanej hlávky.
    Chvíľu, dve, tri... desať. Oči zírali do neposedného tanca ohníčka, telo vláčnelo, myseľ sa poddávala.
    „Vrátil si sa, už zostaneme spolu, Vincent. Si môj! Len môj! Rozumieš?“
    „Áno, len tvoj.“ Chlapec odpovedal ani v snách, stále fascinovaný plamienkom.
    „Výborne. A teraz zo seba zhoď tie desivé handry i ťažké boty. Som tvoj pán, poteš ma.“ Prikázal Bron, dával si záležať na hypnotickom tóne i polohe sviečky v zornom poli chlapca.
    „Si pán... môj pááán, pááánííšek... áno, pánišek chce potešiť.“
    Temná odedza končila pri nohách Vinca, okované bagandže tiež. O podlahu ticho cinkol posledný šperk.

    Bron šokom takmer prišiel o dych... jeho anjela s alabastrovou pokožkou „hyzdilo“ tetovanie škvŕn hyeny na rukách i hrudi, ktoré plynulo prechádzalo na chrbte v psie stopy. Akoby po ňom prebehol dingo s ušmudlanými tlapkami.
    „Č-čo si to preboha...“ zavyl.

    OdpovědětVymazat
  5. Zdravím, Psisko Hyenou krížený!

    Časť 3/3.

    Nahý Vincent sa ladne točil pred mužom, pohupoval bokmi, vystavoval na obdiv celých 360º krásy. Zaujal laškovnú polohu pri kresle, v jemnom predklone opretý vystretými rukami, vystrčil pozadíčko na Brona, hlavu otočil vzad. Úsmev aligátora má menej zubov.
    „Hmmm... potešiť pááánííška.“ A lákavé kontúry prdelinky opísali pomyselný kruh, čím vyrazili posledné zvyšky kyslíku z pľúc staříkovi.
    „Potešiť?! Týmto... t-týmto... počmáraním?! Hnevám sa! Neposlušný chlapec!“ zaburácal, sfúkol plamienok.
    „Svíšiška! Prečo?“ sklamane píplo holátko.
    „Chlapcov, čo hnevajú, trest neminie!“ Rozhodne vykročil ku Vincovi, v úmysle spravodlivo strestať vinníka.

    Lenže v hlavičke i očiach provokatéra zasvietilo sto čertov. Pôžitkársky prehol chrbát, na maximum vyšpulená riťuľka, vyzývavo zapriadol.
    „Pánišek potrestá! Vinc neposlušný! Áno... pánišek potrestá svíšiškou.“
    Rajcovný pohľad zlomil behom sekundy odhodlanie Brona. Namiesto krutej rany hladil, ískal, hnietol, hýčkal mladé mäsko a postupne šalel.
    Šalel odopieranou láskou, rokmi askézy. Práve znesvätil platonickú lásku.
    Díval sa na svoju ruku i čiernu sviečku, ako mizne v tele pred ním.
    Konečne pochopil význam proroctva „Bron, budeš šťastný, až keď sa temnota v temnote stratí!“

    Zrak chlapca potiahnutý chtíčom, vrní rozkošou. „Hmm, ešte, áno, pánišek musí potrestať! Vincent hneval... áách, áno... svíšiška trestá krásne... ešte prosím, aj Filip hneval! Pánišek musí potrestať aj Filipa...“

    Stop! Stačí... u mňa dobrý!
    „Odneste to do strižne, večer chcem mať hotové posynchrony. Kde zas trčí môj asistent?!“ huláka režisér.
    „Tu!“ bojácne pricupitá.
    „Mám ťa vyhodiť hneď?!“
    „Nie.“
    „Zajtra ráno to celé zanesieš hlavnému cenzorovi. A buď dochviľný, Psisko nerád čaká!“
    „Ale...“
    „Žiadne ale! Hneváš?! Ok, prineste mi čiernu sviečku!“
    Asistent v panike nasucho prehltne!

    Povážlivý pán pisálek z Práglu, konštatujem, že písať komentáre pre Vás je značne náročné + Váš skostnatelý blog ma prinútil môj komentárik deliť. DO TROCH ČASTÍ! Taká drzosť. To sa mi ešte nestalo!
    Opäť ste ma vyšťavili, musím späť do pelecha, „môj syn“ čaká.

    Posledný argument a berná minca pre Vás, HryzDoPéraŠkvrnitý.
    Som po úraze hlavy, to jediné ma snáď ochráni...
    Alebo žeby... Mea culpa, mea maxima culpa?

    OdpovědětVymazat
  6. Že já se tu vůbec namáhám, ty to napíšeš za mě! :-D
    Hm, ale to bys nejdřív musel vědět, jak zamýšlím rozvíjet příběh. Tak nic. :-) Nemůžu ale popřít, že kroužíš poměrně blízko. Přihořívá... přihořívá... Ale Bron a takovýhle seme? Bron Dominantní? Bron Rozkazovačný? Obávám se, že samá voda! :-D Nesmíme ho zaměňovat s jiným B., ten občas dovede "potrápit". Krásně potrápit, vrrr! *Hyení slintanec kane na klávesnici... :-P*
    Každopádně pokud budeš svoje nápady uplatňovat na vlastním písečku, budu se na tvoje bábovičky chodit rád dívat. :-)
    Kdybys mi neposlal maila, ani bych nepoznal, že jsi po úraze hlavy. Nevidím žádný větší rozdíl. :-D Myslím, že tvůj "úraz hlavy" je vrozený - ale naštěstí já si taky namlel kokos nejspíš už v děloze, tak ti rozumím, mám pro tebe pochopení a zvláštní slabost :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, to jsem chtěl - máš fakt boží slovní zásobu, některá tvoje slovní spojení jsou hodna tesání do kamene či vyvedení v neonových trubicích. "divotvorný účes" "Úsmev aligátora má menej zubov." aj. Kdyby mi výraz umělcův nebyl svatý, sprostě bych to od tebe všechno ukradnul. :-D
      No, ještě jsem si vzpomněl (všiml si, po opětovném přelétnutí všech tří částí komentáře - za blogger se omlouvám, ale doteď jsem netušil, že dělá takové kaprice - asi že doteď nikdo nebyl ochoten mi tento fakt svým dlouhým komentářem předestřít :-D), zkrátka a dobře - já MOHL učit. Taky se to ode mě tak trochu očekávalo, vzhledem k tomu, že jsem se čtyři roky flákal na peďáku (jednooborová čeština a literatura). Leč cesty osudu jsou nevyzpytatelné a lidská blbost věčná. V kombinaci s mou leností domácího mazlíčka, kterému se nic nechce, jen prostě být - být krásný, být po ruce, být potěšením i inspirací... Zkrátka se tak nějak stalo, že jsem stál před kampusem a přemýšlel, jak doma vysvětlím, že jsem po čtyřech letech ukončil studium. A tu přišel Bernie s geniálním nápadem (poté, co mě donutil slíbit mu, že se nezabiju - to byla varianta číslo jedna), že bychom se mohli přesídlit do Prahy, jak o tom už nějaký pátek sním. No, a tak jsem tady. :-) Už druhým rokem (+ tři měsíce).

      Vymazat
    2. Uch! Ako je to Fľakaté Psíča šikovné v písaní, tak je to nepozorné v čítaní!!!

      Prezentácií Brona Dominantného predsa predchádzal odstavec pojednávajúci o „zmene“ oboch aktérov.
      V tom je pravda pravdúca, v tom jedinom slovíčku „zmenili sa“.
      Kapišto? Poťažmo mohol byť Bron seme :-D
      / aspoň chvíľku seme, assez s'il vous plaît /

      „Nemůžu ale popřít, že kroužíš poměrně blízko. Přihořívá... přihořívá...“ – juch, táto vetička mi pomastila bruško, fakt veľmi. Ď.

      „máš fakt boží slovní zásobu, některá tvoje slovní spojení jsou hodna tesání do kamene či vyvedení v neonových trubicích“ – Psisko, toto ocenenie od Teba mnou zamávalo ako orgazmus! Z boha šťastie, že moje Ego nemá párové toporivé telieska, inak mám zase rozflákaný kokos na mraky!
      Som Tvojim collaudatiom ukojený. :-P
      Aby som nezabudol. Ani jedno moje slovné spojenie nechráni copyright, ponúkni sa... vezmi slová, rozveď ich, zužitkuj a stvor pre nás ďalšie mňamky od Hyenky.

      Hmmmm! Psíča má pre mňa slabosť... akoby sa to dalo zneužiť??! No nič, len čo sa mi vráti z vakácií mozog, musíme spolu hodiť reč...

      „naštěstí já si taky namlel kokos nejspíš už v děloze“ – Ha ha ha! Výborná veta... napadá ma... v ten čas predsa Tvoje chromozómy XX a XY hrali na slepú babu a Ty sis líznul Černýho Petra, co?! :-D / sorry, zasa rýpem /


      „Každopádně pokud budeš svoje nápady uplatňovat na vlastním písečku, budu se na tvoje bábovičky chodit rád dívat.“

      Je pošetilé pokládat mé bláznovství = písemnictví za pošetilost?

      Vážení prítomní, konečne si chrstnime ostrú pravdu do očú! Moje náhodné zhluky písmen, čo tvoria slová a tvária sa ako poviedky, veršíky sú len chabý odvar šlichty popri skvelých písmo-pokladoch Chlpáča-Hyenáča.

      Yop, dal som slovo, pošlem Ti link... budem prvý samovrah sveta z bázne!
      Initium sapientiae timor animi LRG!
      /rozumej: Počiatok múdrosti je bázeň pred Lordom Roderikom Galantom/

      Biedne skapem na kolaps sebavedomia, moje Ego chcípne z rešpektu pred Tebou a moja hlboká úcta k Tvojmu intelektu odmietne so mnou, úbohým, dýchať jeden vzduch. Jednoducho sa zadusím hanbou.

      Ešte jednoduchý preklad pre jednoduché Márie: Pipenky mojenky, blamáž jak sviňa, keď Psisko zanorí mordu do mojich poviedok. Kurva, sa picnem! Šak jak mu mám povedať, že som amatér. Pubiškám fanynkám je šumák, čo vyvalím, len nech je to FF, sladké, občas jebavé, romatikuš, šukuš. Páčko, šumienky.


      Berni má moje sympatie, má ťa pod palcom i Tvoj život, zdá sa... ako prosím? Nedoštudovaný a kúsok pred ukončením? Ty, Ty jeden! Zlobidlo! :-)
      Hech, tiež som zdrhol, ale oveľa skôr... právničina ma nijako nebrala a potom úraz... som pako, dnes občas ľutujem!

      Dosť radovánok, Láska so strakatou podsadou!
      Musím do dark-džobu, aj keď som ešte týždeň maród na kotrbu. Šéf... poznáš to a bohužiaľ je Gelovin, ako Rusi vravia. Pekný víkend, nemám tucha, keby Ťa zasa obskočím, prekotím a znásilním Tvoje bezbranné písmo!!
      Blbosť! Písmo Psiska má riadnu silu!!!

      Vymazat
    3. Kámo, ty seš vážně prdlouš. :-D Docela si tě dovedu představit jako svýho hyeního komplice a spolubydlícího na safari - bavili bysme svejma psíma, resp. hyeníma kusama všechny návštěvníky. Víš, kontakt s vlastním druhem je stejně důležitej jako dobrej Pán. A já znám zatím "jen" takovýho miloučkýho, plyšovýho králíčka (nemyslím svýho pana Vandringa z IKEA - tenhle králíček je opravdu živej a opravdu dvounohej).

      Po pravdě řečeno, tvůj autorský záměr, který jsi měl s mými nebohými postavami, jsem opravdu nepochopil, takže vysvětlení bylo na místě. :-) Ale jinak si stojím za tím, co jsem napsal. Přihořívá.

      Jó, fanynky! To je artikl, kterého asi žádný umělec (umrlec, jak říkával můj děda - sám byl "umrlec", a to výtvarný a hudební) nikdy nemá dost. :-) Strávil jsem několik let opakováním mantry: "Lepší dva přemýšliví, inteligentní čtenáři, kteří napíší komentář, co má hlavu a patu, než hejno chichotajících se lolitek." Mantra zabírá - ale ne napořád. :-) Dovedu si představit, že tě tvoje čtenářky žerou velkou lopatou, myslím, že tvoje povídky jsou vtipné, čtivé a nápadité - soudě podle komentářů A nejspíš nevzbuzují tolik otázek jako kluk s pipinkou a jeho "náhradní tatínek", který ve svém "děťátku" vidí anděla a na druhou stranu po něm touží. To je z hlediska popularity výhoda. :-)
      Tak jsem si mimoděk vzpomněl na písničku od Xindla X, která na Brona dost sedí. Mám ji dost hodně rád, protože sedí nejen na Brona, ale i na mě nebo na Bernarda.
      Jsi loutka má i můj pán
      Bible i korán
      Armáda spásy
      Pro zlý časy
      Chci tahat tvý špagáty
      A mít tvý plakáty
      Na každý zdi

      Stále jen váhám, zda ti vládnout
      Nebo podlehnout
      Vždyť duši, tu si nejde koupit
      Jenom pronajmout

      Můžeš být mým zbožím
      I slovem božím
      V modlitbě skláním k tobě hlavu
      Přikovám tě na kříž
      Ať se mi neztratíš
      Tam někde v davu

      Vymazat
    4. Teraz som prišiel z džobu, zahodil kľúče na poličku a dozviem sa čo?
      Že som... „prdlouš“!

      Vaša Excelencia i všetci prísediaci, prítomní.

      Takto sa vyjadruje študovaný homoš sapiens?! Jediným cudzokrajným slovom vyjadril momentálne pohnutie mysle? Je to slovo vôbec hodné mladého Jána Ámosa, čo vládne slovotvorbou rádovo ďaleko nad desať tisíc?! Dostojí významu pri jeho veľkom talente?!
      Odpoviem za všetkých. NIE!
      A preto požadujem okamžitú NÁPRAVU! Druhý a konečný pokus.

      Ďakujem Vám za pozornosť, i súhlasný piskot, východ urýchlene nájdem sám.


      Csss! Prdlouš... ok, sám si to chcel, Kotě!
      /všetky normy gramatík som v tejto chvíli zabudol, to isté žiadam od vás/

      Prdloušova meždunaródnaja veršovanka

      Horko, piesok, elektrická spolu-klietka
      Dvě hyeny kňučí v rohu, návštevnosť riedka
      Vravel si: voľnosť, sloboda, sami v buši!
      Divokým hyenám to na safari sluší!
      Zatiaľ len tyrana, hlad, strachu plné uši
      Kámo! Treba zdrhať v mysliach, inak ťa zbuším!

      Yop, budeš múj pán, ja tvúj kmán
      Pak to čendžnem, mám už temný plán

      Au, au... si drsný, zrafals mi tlapku, ocásek i uši
      Vždyť jsem dělal vše cos chtěl i víc, na mou duši

      Vŕŕŕ, pomsta je sladká, pomsta je má

      Som besná osa, nie! Úchylný Osák!
      Z rozkošou do tě zabodnu sosák!
      Boží! ááách... sakra! se nemrskej chvíli
      Z naší pílí sme za osum vteřin v cíli!

      Tvoje podráždené gŕŕŕ ma desí,
      nasraná hyena nebývá nad věcí

      Tak jo! Nevrč, už jdu! Budu tvúj „taťka“, platonický kluku
      City ztěžka hlídám, sápaj se kolem v chaotickém zhluku

      Chrániť, chápať, milovať, nežniť, viesť
      Dominuje chtíč, už sa to nedá zniesť
      Filípku, vem na mně rýč
      Nebo pospěš, utíkej pryč

      Zdrhol mi komplic... zasa smutný... tak sám
      Bez teba, Psisko, som prázdny chudobný rám





      Hlava stále bolí, aj únava s ňou boj prehrala. Pár hodín spánku. Večer ďalšia šichta, potom asi špitál, nech už niečo spravia, zmáha ma to.
      Nestíham Ťa čítať, soráč, Mláďa, ale Ty chápeš...
      Komenty nie sú časovo obmedzené, aspoň za to vďaka... zasa prídem, neboj, ani zabuchnuté dvere ti nepomôžu, vojdem oknom, ventiláciou, teplou vodou, dohopkám s pánom Vandringom.

      BTW... ja makám jak šrób! A Ty?
      „A já znám zatím "jen" takovýho miloučkýho, plyšovýho králíčka (nemyslím svýho pana Vandringa z IKEA - tenhle králíček je opravdu živej a opravdu dvounohej).„

      Okamžite mi povedz kto to je!! Kurva, že živej a dvounohej!
      Vážená porota, žiadam o nové zasadanie! Hneď!
      Jáááá ti dám, ty proradný blchavý koloušek s kaňkami! Ťa naučím na píšťaly hvízdať... o-ou, toto asi nepotrebuješ zaúčať, že? :-D

      Vymazat
    5. Sorry, Lorde múj, zatmenie mysle, zabudol som na najdôležitejšie. Reagovať okamžite a nahodiť Ťa do správnych koľají chápania.

      „myslím, že tvoje povídky jsou vtipné, čtivé a nápadité - soudě podle komentářů.“

      Presne tu je kameň úrazu, tu je čokl zahrabanej, Roderik.
      Totiž... aby si správne rozumel. Komentáre pre Teba si užívam, hrám sa s Tebou, ekvilibrím slovíčkami, lebo Ty si LRG-P. Si pre mňa ťažký sparing partner, ale výsostne motivujúci, edukatívny, emotívny, tajomný, vždy hodíš po mne niečo náučné, až dráždivé, nové a nečakané... díky za to. Komentíky pre Teba nefrknem na net ľavou zadnou, tie tvorím a „krvopotne súkam zo šedej kôrky mozočku“, jednoducho nemôžu byť len bla bla. Tvoje písomníctvo si zasluhuje vydať úsilie komentujúceho... aspoň ja to ak cítim.

      A preto ten priepastný rozdiel medzi FF, poviedkami, veršíkmi a komentami pre Hyenu. Toť holá pravda. :-(
      Amen, dobrú noc.

      Vymazat
    6. Hir movemovi, to sa ti pise take plnotucne a stavnate komenty, ked to vies a ide ti to:-) ak by sme mali pisat take komenty ako ty, tak by sme sa vsetci vydesili a radsej sa nikto neozve:). Ja by som mohla aj krv potit, ale nieco take ako Psisko nedokazem napisat (pripadne ako ty). Ja ostanem so skromnostou pri svojich dietnych a nizkotucnych komentoch:D ester

      Vymazat
    7. Milej Ester!

      Jedným dychom Ti ďakujem za krásnu prvú vetu, som ňou veľmi, veľmi potešený!
      A druhým dychom ma chytá strach – preboha, píšte ako vám káže Vaša myseľ, všetci čitatelia Psiska! Nechcel som nikoho desiť a už vôbec nie dosiahnuť exodus čitateľov z tohto blogu. :-D
      A „posledným dychom“ :-P s tebou plne súhlasím – môžem aj ja krv potiť, ale niečo také ako Roderik nedokážem napísať – vieš, Ester, чего бог не дал, того за деньги не купишь!
      Povedané inak: komu není vzhúru dáno, v apatéce nekoupí!
      Skrátka a dobre... nemáme talent. :-P

      PS – dovolím si tvrdiť, že každý tvoj rozumný koment Psiska poteší a dokáže si z neho odniesť hoci aj stebielko osvietenia do budúcej tvorby!

      PPS – pobavila sa ma slovným spojením „diétny a nízkotučný koment“ :-D

      PPPS – a vôbec! Ester, ty čítaš moje komenty pre Psiska??! To je súkromná korešpondencia, prosím! :-D

      Vymazat
  7. Ďakujem za vysvetlenie tej operácie. Zaujímalo ma to, ale na nete som o tom nenašla veľa zrozumiteľných informácií. Asi preto, že som netušila ako sa tá operácia vlastne volá:) Mám kolegu, ktorého dcéra je teraz chlapec a tak som bola zvedavá ako funguje vo vzťahu. Samozrejme som sa kolegu nepýtala a jeho dcéru, teraz už krásneho syna nepoznám až tak, aby som sa odvážila:) ten chalan má už dva roky priateľku, tak nejako sa milovať zrejme musia, ale teda... no držím im palce aby im to stačilo aj naďalej. Obom. Pretože sex je dosť dôležitý aj keď po veľa rokoch spoločného života sa vzťah mení na priateľstvo, ale na začiatku je to určite veľmi dôležité.
    Vincent sa mi strašne páči, určite aj preto, že tie japonské a kórejské skupiny zbožňujem. Ani nie tak tú hudbu, ale tie vizuálne efekty ma fakt dostávajú:)
    Tak veľmi som čakala nejaký akýkoľvek citový prejav toho zatrpknutého nešťastného chlapa... No a zatiaľ sa drží ako tá skala do ktorej sa chce narodiť.
    To vodítko? No idem ďalej....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj. Moc ti děkuju za všechny komentáře, četl jsem si je v práci na mobilu a zpříjemňoval si s nimi den - za to moc díky! :-)
      K té operaci... jak jsem se pod čarou zmínil, ne každý ftm kluk na ni jde. Jsou kluci, kteří "dole zůstanou, jak jsou" (můj případ :-), a i mezi nimi jsou rozdíly v tom, jak se staví k sexu. As trochu jinak to bere submisivní gay typu Vincent (a já :-) a jinak hetero kluk, který má přítelkyni. Každopádně můžu s klidným svědomím říct, že Vincent je tak trochu výjimka i mezi ftm. Je to takový představitel "menšiny v menšině".

      Vymazat